SKUTEČNÉ PŘÍBĚHY

Lidé hovoří o svých zážitcích při setkáních s Michaelem Jacksonem... O tom, jak na ně působil, jak je uzdravil, jak je změnil k lepšímu...

V letadle   V australské nemocnici   Zemřít šťastný   V polské nemocnici   V budapešťské nemocnici - Béla Farkas   Základní škola v Clevelandu   Ryan White (chlapec s AIDS)   Christine Dowlingová   Uzdravení v Neverlandu   Daniel (chlapec s AIDS)   Na palubě United Airlines   Kdysi dávno...   Michael jako smírce v letadle   Michael a rodina paní Ma   Vánoční párty pro sirotky   Michael jako učitel   Aza Woods   Michael a zubař   David Sonnet   Amanda Porter    Dave Dave     V Indii     Řidič Gokor vypráví     Michael v Ománu     Andělské oči     Natáčení videa Scream     Mírové setkání     Společný přítel     Quadree El-Almin o MJ     Vždy skromný Michael     Frank Cascio     Z natáčení "The Wiz"     Michael Jackson, Ježíš a já     Harry Benson O Michaelovi     Madonna o Michaelovi     Popáleninové centrum     Uri Geller o Michaelovi     Farmář Michael     Mrtvý ptáček     V Disneylandu     Howard Bloom vzpomíná

 

Další příhody a dojmy

 

 “Letěli jsme docela nízko a nad něčím, co vypadalo jako základní škola, děti si tam hrály na hřišti a on jim začal zpívat a ony samozřejmě neměly ani zdání, kdo to je. Kdy by si pomyslel: ´Hey, to je Michael Jackson?´ Byli jsme dost vysoko na to, aby ho někdo poznal."

 Bansemer o letu horkovzdušným balónem v říjnu 1984

 

 

"Mike a já jsme si byli velice blízcí. Chodívali jsme do restaurace s názvem Love´s (myslím, že už tam teď není) a brali si tuny večeře. Pak jsme jezdili okolo v autě a hledali bezdomovce, abychom jim to dali. Dělali jsme to pořád a prostě jim dávali jídlo. Jeden chlápek řekl: ´Nechci vaše páchnoucí jídlo!´ A já řekla: ´Vypadněme odsud!´ Michael řídil a já jídlo rozdávala. Tohle bylo jedinkrát, kdy někdo nějakým způsobem odmítl."

Janet Jackson, Michaelova sestra

 

"Michael měl takový zvyk - nenapadá mě lepší slovo - jak ze sebe potřeboval dostat emoce, když se mu něco líbilo, zaklonil hlavu a zakřičel nebo zavyl. A nehrál to - byl to on, naplno projevil to, co cítil. Jelikož jsem stoický Švéd, chvíli mi trvalo, než jsem to pochopil. Pokud nejste připraveni na výkřik Michaela Jacksona vedle vás, probudí vás to. 

Postupem času jsem začal mít rád vidět ho, jak se rozzářil nad mixem, novou jízdou nebo kusem klasické hudby. Vzpomínám si, jak jsem mu na ranči vybudoval obří zvukový systém - který vyplňoval plochu o velikosti fotbalového hřiště - a přivedl ho, aby to slyšel. Jako demo hudbu jsem si vybral DeBussyho, protože jsem věděl, jak moc toho skladatele miluje. Jak hudba zintenzivněla, zaťal pěsti, zavřel oči a zvedl obličej k nebi - a vypustil nejhlasitější „HOOOOOO !!“ 

Brad Sundberg, In The Studio with MJ

 

"Když jste dělali něco s s chlapem, jako je Michael Jackson, zpozdil se.
Měl být ve studiu ve dvanáct a objevil se ve třičtvrtě na jednu. Cítil se tak strašně kvůli tomu pozdnímu příchodu, omluval se celému zasedání. Druhý den poslal obrovský koš, protože jsme mluvili o filmech a jak moc mám rád filmy ... .Oh můj bože, to asi mělo 100 DVD. V něm navíc popcorn, sladkosti, všechny druhy knih a filmové drobnosti, a ostatní věci. Opět řekl:
"Moc se omlouvám za to, že jsem nerespektoval váš čas." ... .
Povídám mu na to: "V kolik chceš začít zítra?"
Řekl: "Cory, ty jsi šéf. Můžeš určit v kolik Když mě tady budeš chtít v sedm ráno, budu tady v sedm ráno"."
 

 
Cory Rooney
 

Michael Jackson ve studiu, rok 2005:

 

 "Michael mi trochu připomíná zraněného pěšáka. Je extrémně křehký. Myslím, že už jen vypořádávat se se životem a spojovat se s lidmi je dost těžké, ani nemluvě o tom, kam spěje svět.

Vzpomínám si, že jednou jsem s ním jela a řekla jsem: ´Bože, Michaele, chtěla bych pro tebe vytvořit nějaký film.´A pak jsem najednou věděla. Řekla jsem: ´Vím, co uděláš. Je to Petr Pan.´

Do očí mu vstoupily slzy a řekl: ´Co jsi to řekla?´Řekla jsem: ´Zjistila jsem, že jsi Petr Pan.´ A on začal plakat a řekl: ´Víš, všude po stěnách mého pokoje jsou obrázky Petra Pana. Přečetl jsem všechno, co Barrie napsal. Naprosto se identifikuju s Petrem Panem, ztaceným chlapcem ze Země Nezemě.´

Vidím ho, jak vede ztracené děti do světa fantazie a kouzel. Z Gary rovnou k Barriemu!"

Jane Fondová, herečka, 1984 

 

Michael Jackson ~ Rozhovor v Encine, Kalifornii (SK titulky)

 

"Můj strýček byl nejpozornější člověk v mém životě a vždy se mu podařilo vnést do mého dětství trochu magie.

Protože jsem byl Svědek Jehovův, nikdy jsem neslavil svátky. Jednou o Vánocích, když mi bylo 8 lel, se strýček Michael ujistil, že k němu po svátcích přijedu. Když jsem k němu přijel domů, přivedl mě k vánočnímu stromečku, pod kterým jsem našel 40 dárků se svým jménem. Byl jsem bez sebe tak moc, jak jen může být dítě, které vidí jeden dárek vedle druhého se svým jménem, ale zeptal jsem se ho: ´Proč jsi to udělal?´ Řekl: ´Abych vytvořil všechny Vánoce, o které jsi přišel.´ Po tomhle jsem měl pocit, že se Vánoce stali mým svátkem. Vždycky se mu podařilo udělat můj život o něco šťastnější, o něco vzrušující a o něco šťastnější.

Měl jsi výjimečné srdce. Všechno nejlepší k narozeninám, chybíš mi." 

Austin Brown, Michaelův synovec (2011)

 

 

"Michael šel občas v noci ven a dával stovky dolarů bezdomovcům, které povzbuzoval. Peněz si vážil mnohem méně než svého cíle změnit životy lidí a touhy změnit svět k lepšímu."

Katherine Jackson, Michaelova matka 

 

 

"Na turné Dangerous v Evropě byly lístky na koncert v Bukurešti nejlevnější. Michael požádal Avrama o minimální částku, aby si ten koncert mohlo hodně z nás dovolit. Koupili jsme si lístky. Když nastal den koncertu, my, fanoušci z jeho fanklubu, jsme měli velké překvapení. Dostali jsme své peníze zpět! Byl to dárek od Michaela. Svůj první koncert Michaela Jacksona jsem od něj dostala jako dárek. ♥ Koho by to mohlo napadnout? ♥ Vůbec jsem se neodvážila a stalo se mi to. Ten člověk byl vyrobený z lásky."

Moon Luna

 

"Potkala jsem Michaela před 20 lety. Byla jsem v produkčním týmu jeho sestry Janet Rhytm Nation tour a byli jsme v L.A. Hodně jejích bratrů jí navštívilo na cestě a já byla nadšená (vzrušená), že by tu mohl být Michael a doufala jsem že ho potkám. Můj šéf Benny s ním pracoval a ujistil mě, že by mě mohl zapojit. Byla jsem tak vzrušená. Potkala jsem hodně celebrit, ale... tohle byl Michael Jackson!

Nejvíce si pamatuji jeho hlas, jemný a rytmický, jako dětský. Byl laskavý a naše setkání byl pouhý okamžik, myslím že jsem byla omráčena jeho přítomností. Nadpozemskost, opravdu. Musela jsem se zapojit do mánie, byl to Michaelův rozkvět... hráli Thriller znovu a znovu... Sledovala jsem ho, jak vyhrává všechny ty Grammy toho roku. Dokonce si pamatuji, jak jsem si do deníku psala, jak moc miluju jeho a jeho hudbu. Byla jsem fanynka.
A teď je pryč. Mé srdce je s Michaelovou rodinou a Janet, o kterých vím že musí být zničeni.

Dívka z fotografie...

 


"Michael ztělesňuje fantazijní představu, že je vším a že všecko má. Jako by v sobě spojoval obě pohlaví, působí smyslně a sexy, zůstává však milým chlapcem a ztělesňuje iluzi, že je zároveň běloch i černoch."

Citace v Die Zeit

 

“ Vystupoval na fotbalových stadionech po celém světě a měl stovky milionů diváků, večeřel s premiéry a prezidenty. Holky se do něj zamilovaly, kluci se do něj zamilovali, všichni chtěli tančit jako on. Vypadal nadpozemsky, ale byl to člověk." 

Madonna

 

 "Přes viditelné napětí se drží dobře. Rozzáří se při otázce na jeho zvířata. Říká, že ke svému zvěřinci hovoří každý den. ´Mám dva koloušky. MR. Tibbs vypadá jako beran, má rohy. Mám krásnou lamu. Jmenuje se Louie.´ Má taky rád exotické ptáky jako makaky, kakadu a pštrosy.

´Zůstaň tady,´ řekl, ´a já ti něco ukážu.´ Bral schody ke své ložnici po dvou. Ačkoliv jsem věděl, že jsme tam byli sami dva, slyším ho, jak říká:

´Aw, ty jsi spal? Promiň….´

O několik sekund později leží na stole v jídelně osm stop dlouhý hroznýš. Pohybuje se ke mně alarmující rychlostí.

´Tohle je Muscles. A já jsem ho vycvičil, aby jedl reportéry.´ ..."

Michaelovo chování vůči reportérům dle časopisu Rolling Stone, 17. února 1983

 

 

“Michael měl opici jménem Bubbles. A jednou, když se mnou byla moje dcera, které tenkrát bylo sedm let - jmenuje se Lilly, ho zapojili. Tenkrát tam nebylo moc dětí. Bylo to v domě v Encinu, než se přestěhoval do Neverlandu. A ta opice vešla dovnitř, podívala se na Lilly, mou malou sedmiletou holčičku, popadla jí za ruku a začala jí táhnout ven z pokoje. A Michael Jackson chytil Lilly za její druhou ruku. A řekl té opici: ´Hey, Bubblesi, kam jdeš s mojí holkou?”

Zatím jsem si všimnul, že ruka, za kterou jí držela opice, začínala modrat, protože jí držela hodně pevně. Tak říkám, Mikeu, to už není dobrý, trochu se bojím o tu modrající ruku. Tak on trochu zasáhl, nějak opici kopnul nohou. Ale v tu chvíli, když opice táhne na jednu stranu a Michael na druhou a Lilly se na mě podívá a Michael řekne: ´Hey Bubblesi, kam jdeš s mojí holkou?´moje srdce mu šlo naproti, bylo to od něj tak sladké."

Stephen Davis, spolupracovník v letech 1983-86 



"Vzpomínám na Michaela Jacksona, který navštívil zákulisí během mého prvního představení Louskáček v New York City Ballet. Byl něžný a plachý, snažil se zmizet do jevištní opony, ale byl tak laskavý, aby si s námi pořídil pár fotek ..."
Jenifer Ringer (foto nahoře)

 

 

"Michael vzal naše děti na turné. Domů se vrátili s náručí plnou hraček. Mě samozřejmě ale zajímalo, jestli mají v pořádku všechny úkoly do školy. Měli, perfektně vypracované, tak jak mi to bylo slíbeno. Když jsem se jich ptala, kdo jim s tím pomohl, řekli mi sborově: ´Strejda Michael!´. To mi na tom připadlo nejúžasnější. On je jediný ze všech Jacksonů, který se upřímně o naše děti zajímá - ten nejzaneprázdněnější ze všech. Teď mu vyšlo nové album, je čerstvě ženatý, má děti a přesto si našel čas věnovat se ještě mým dětem. Neudělal to jen z nějaké nutnosti, udělal to pro ně z lásky. Král Popu má to největší srdce."

Margare Maldonado Jackson (švagrová)

 

 

„Jednoho dne jsem škádlivě řekla svým bratrům: ´Vy jezdíte do Evropy pořád, ale já jsem první, kdo tam vezme matku. Budu to zvláštní výlet, jen my dvě.´

Než jsme odjely, Michael mi dal obálku. Usmíval se, ´Dej tohle matce, až bude letadlo ve vzduchu, dobře?´

Co to je? Přemýšlela jsem. Když jsme byli ve vduchu, vyndala jsem obálku z kabelky a podala jsem jí ji. ´Mami, tohle je pro tebe, od Mika.´

´Pro mě?´ zeptala se překvapeně. Nezáleží na tom, kolika dary jí její děti zahrnuly, pro matku byl každý z nich jako první.

Uvnitř bylo 10,000 dolarů v hotovosti a kousek papíru, který Michael napsal slova jedné z jejích olíbených písní... Měsíční řeka - ´Dva tuláci se vydali do světa, je ho tolik k vidění.´

Do očí nám vstoupily slzy. V tu chvíli jsme viděly Michaelovo věnování: ´Prosím, užívej si. Nezdráhej se udělat cokoliv. Prostě za tím jdi. Je to tvůj život, užij si ho. S láskou Michael.´

Brečely jsme jako párek idiotů. Všichni pasažéři na nás zírali, a palubní průvodce se nás ptal, jestli pro nás může něco udělat...“

La Toya Jackson, Michaelova sestra

 

 

„Byl to můj dobrý přítel. Byl to senzační chlápek, ale především ten nejúžasnější umělec, jakého jsem kdy poznal. Měl kouzlo. Byl to génius. Byl také opravdu dobrý člověk a když jste ho poznali, zjistili jste, jak byl chytrý. Byl brilantní.

Byli jsme v Trumpově Taj Mahalu v Atlantic City. Tisíce lidí nás tam doslova drtilo. Měli jsme 20 bodyguardů, ale bylo to nebezpečné. Spustil se na kolena a začal lézt k východu. Udělal to tak rutinně, myslel jsem,že spadnul. A řekl jsem: "Michael, je to vždycky takové?" A on na to: "Ano, tohle ale nic není. Japonsko je mnohem horší."

Donald Trump

 

"Michael mi ukázal své nově dokončené soukromé divadlo s plyšovým červeným sametem na sedačkách. Myslel jsem, že jeho modrý svetr by doplnil tmavě červenou a požádal jsem ho, aby se posadil a předstíral, jako by se díval na film.

"Který film? "zeptal se.

Řekl jsem: "To je jedno, jakýkoli film."

Ale Michael naléhal: "Todde, musíš mi říct, který film, pokud chceš sledovat mou reakci."

"OK, a co komedie Charlie Chaplina?" Navrhl jsem.

Která z nich?" zeptal se Michael. "Udělal toho tolik, víš?"

Moje mysl byla prázdná, naštěstí můj asistent vykřikl: "Modern Times."

Michael odpověděl: "OK, která část?"

Podrážděně jsem řekl: "Michaeli, je to komedie, jen se směj!"

Bylo už pozdě a my jsme byli všichni unavení a trochu napjatí, ale Michael se tím vším bavil.

"No,"začal, "jestli chceš, abych se zasmál, pak mi musíš říct vtip. Ale říkal jsi, že chceš, abych dělal, jako že se dívám na film. Co tedy chceš?"

Nakonec jsem to vzdal a udělal směšnou klaunovskou tvář, která ho rozesmála."

Todd Gray, fotograf

 

V kanceláři Michaelova manažera Franka Dilea visela tato fotografie (dole). Nad Dileovou hlavou bylo Michaelovým písmem napsáno: "Ta voda je jistě studená." Nad Michaelovou hlavou: "Je také hluboká."

 

 

V červenci 1984 se The Jacksons spojili na turné Victory. Michael Jackson obdržel od svého přítele, herce Marlona Brandona telegram, ve kterém mu přál hodně štěstí...

"DRAHÝ MICHAELI,

DNES VEČER NA TEBE MYSLÍM PROSÍM NEUDĚLEJ ZE SEBE IDIOTA A PROBOHA NESPADNI DO ORCHESTŘIŠTĚ.

MARLON"

 

 

"Pamatuji si, že vzal svou přítelkyni a poradkyni Karen Langford a mě do muzea LA County Dětského muzea, které pro nás nechali otevřené po zavíracích hodinách. Vyčerpali jsme se skoky proti zdi na suchý zip, stáním před točícími světly a skákáním do bazénu s plastovými míčky. Na cestě domů požádal řidiče, aby zastavil někde u křižovatky Hollywood a Vine a vyskočil z auta, aby zatančil na své hvězdě na Hollywoodském chodníku slávy, zapíval nějaký dokonalý kousek písně a pak skočil zpět. Odjeli jsme do noci. Bylo povznášející být v jeho přítomnosti. Byl to vzrušující, zábavné a skvělé."
Shaye Areheart, editor pro Moonwalk 1983-1988

 

 

„Je to zkurvenej megaumělec. Stoprocentně autentickej. Je to jedinej chlap, jakýho jsem kdy potkal, kterej není falešnej. Vyrůstal jsem při poslechu Jackson Five. Zbožňoval jsem Dancing Machine. Stali se z nás přátelé od okamžiku, kdy mě nechal dělat to, co jsem chtěl.. Stanovil mi jen rámec a já jsem se v tom rámci mohl pohybovat zcela svobodně. Často jsem se v duchu ptal, jak to dopadne, ale nakonec to bylo super.

Michael je hrozně jemnej. Má smysl pro humor a je sarkastickej. Lidi se mě často ptají, jestli je bizarní. Řekněme, že je jinej. Ale já, kterej jsem v showbyznysu vyrostl, velice dobře vím, co to je bejt bizarní. Musím říct, že pracovat s Michaelem Jacksonem není jako pracovat s nějakou rockovou rebelující hvězdou. Jednou jsem si s ním přišel zahrát a on přijel s Brooke Shieldsovou. Já měl v jedný ruce vajgla, v druhý láhev whisky a na krku mi visela kytara. Michael si z toho dělal legraci a vzal mě takovýho, jakej jsem. Proto ho mám rád".

Slash, kytarista Guns´n´ Roses, 1995

 

 

"Je jedno, jak moc jste drsní, na koncertě Michaela Jacksona vždycky bude v první řadě ten největšího gangster řvát jako děvka."

Ice T., raper a herec

 

 

"Michael se probudil ke snídani z ovoce a džusu a přílivové vlně vzkazů od přátel a fanoušků. Volala mu Riana Ross i Liza Minneli. Mezi stovkami telegramů byl Jacksonův nejoblíbenější ten od dívky, která napsala: ´Slyšela jsem, že jsi žhavý, Michaele, ale tohle je směšné.´

Když další den přijel Hoefflin, Jackson se v TV díval na American Bandstand a, dle zdravotní sestry, si v posteli prozpěvoval, zatímco jej doktoři prohlíželi."

Při zotavování se z popálenin hlavy, leden 1984

 

 Sundavání make-upu k Thrilleru:

  

"Na konci dne12ti hodinového dne, si Michael musí sundat make-up, což je velmi bolestivé, skoro jako by z vás někdo strhával obvazy. Na Michaelovi je úžasné to, že se nikdy nerozzlobil, ani když byl unavený, ani když měl bolesti - a vidíte, že to je bolestivé. Nikdy lidi neodbýval a nebyl hlasitý. "

Douglas Kirkland o natáčení Thrilleru

 

 

“[Jackson] nesobecky pomáhal každému případu a každému dítěti, které jsem k němu poslal. Jednou najal cirkus pro děti s downovým syndromem ze speciální školy dcery mého kamaráda a ukázal se, aby s dětským nadšením sledoval představení s nimi. Jedna malá holčička věřila, že je Michaelovou budoucí ženou a tak jí laskavě nechal sedět vedle sebe, jako svou budoucí nevěstu. Jeho peří může být ošklivě popáleno a může být zničen i jiným způsobem, ale je něco jako anděl."

Pete Townshend, 23. června 2005

 

 

"Moje babička s ním pracovala asi 25 let a stali se velmi blízcí přátelé. Věděla jsem, že je zpěvák a tak, ale myslím, že proto, že byl vždy nablízku, jsem o tom nikdy moc nepřemýšlela. Prostě jsme se s ním přátelili. Když jsem se narodila, byla jsem u něj vychovávaná, vždycky jsem ho viděla. Byla jsem s ním na dovolené a tak.

Hodně mi pomohl. Nevěděla jsem, jak velký byl, až asi do 13ti let. Tehdy jsem si uvědomila, jak je slavný. 

Znám Michaela od chvíle, kdy jsem se narodila, podporoval mě ve zpěvu a velmi, vemi moc pomohl mé rodině. Byl to pravděpodobně nejhezčí a nejvíce dávající člověk, kterého jsem kdy poznala. Nikdy nebude jiný Michael Jackson. Nikdy. Jsem tak šťastná, že jsem ho znala ... "

Sky Ferreira, zpěvačka a modelka

 

 

“Michael má na sobě Michaela… Bylo to protože Michael potřeboval tričko, před tím, než někam pojede a všechny jeho věci byli zabalené. Měl jsem tohle tričko a přinesla jsem mu ho, jako vtip, ale on si ho oblékl.. :-D”

Nancy Malnik, 2003

 

 

 

„Quincy mi říká přezdívkou ´Smelly´ (Páchnoucí)  Steven Spielberg  mi tak říká také. Tehdy, zvlášť tehdy - říkám teď pár nadávek - ale zvláště tehdy mě nemohl přimět, abych zaklel. Takže jsem řekl: ´To je to ´páchnoucí píseň´, což znamenalo: „Je to tak skvělé, že se do toho ponoříte´. Takže by mi říkal „Smelly.“ “

Michael Jackson (rozhovor z roku 2007)

 

 

„Quincy mi říká přezdívka:„ Smradlavý. “ Páchnoucí pocházel z - a [Steven] mi to také říká Spielberg. Tehdy, zvlášť tehdy - říkám teď pár nadávek - ale zvláště tehdy mě nemohl přimět, abych přísahal. Takže bych řekl: „To „Je to„ páchnoucí “píseň.„ To by znamenalo: „Je to tak skvělé“, že jste se do toho ponořili. Takže by mi říkal „Smradlavě.“ “
~ Michael Jackson (rozhovor z roku 2007)

"Mám spoustu vzpomínek na to, jak si ze mě na pódiu utahoval. Naše zástěny byly vedle sebe a když jsme se mezi písněmi spěchali převléknout, stále mě zezhora ostřelovali grepy nebo mrkve. Vždy jsem ho slyšela, jak se za zdí hihňá. Hodně si pronajímal zábavní parky. Vzpomínám si, jak jsem s ním byla někde v Německu na houpací pirátské lodi a přestože jsme tam byli jediní, neřekl operátorovi, aby atrakci zastavil, i když mi bylo hůř a hůř. Myslel si, že je to vtipné! Když jsme byli v Tokyu, zavolal mi v noci, aby mě pozval k sobě do hotelu a tam jsme se dívali na Amos ´n ´Andy shows. Pořád se smál a rozhazoval okolo sebe popcorn. Moje nejkrásnější vzpomínka je na to, když jsem ho každou noc z boku pódia sledovala, jak zpívá Human Nature. V jeho hlase bylo v tu chvíli něco skutečně zranitelného a když jsem pozorovala tu volnost, se kterou tančí, jak dělá pohyby, které vymyslel, byla jsem si stále více vědoma geniality a velikosti, jíž jsem byla požehnána být svědkem."

Sheryl Crow (s Michaelem zpívala na jeho prvním sólo turné Bad v roce 1987).

www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,1907409_1907413_1907489,00.html

 "Michael byl dítětem, které třeba někde utrhlo polní kvítek a darovalo vám jej. Víte, on strašně rád trhal maličké sedmikrásky. Když ho ale někdo rozzlobil, nemlčel. Vzpomínám si, jak jsme jednou hráli baseball, když končila sezóna, a jeden z Michaelových bratrů mu řekl: "Тy žádný baseball hrát nebudeš. Prostě nebudeš". A Michael prostě vybuchl. Strašně se začal rozčilovat, udělal scénu. Já si pomyslel: „Sakra, kde se to v něm bere?" On se uměl ozvat, nenechal si nic líbit, když mu někdo něco udělal".

Wayne Odom, soused rodiny Jacksonů v Gary v Indianě, o malém Michaelovi

 

 

"Já a kámoš jsme Michaela Jacksona potkali v roce 2001 nebo 2002. Mluvil jsem s ním asi deset minut. Byl to pravděpodobně ten nejpříjemnější člověk, kterého jsem kdy potkal. Ano, fotky jsou 100% pravé. A ano, je to čepice do koupele a gumová rukavice.

Bylo to ve Vegas. V 1.30 ráno otevřeli pro MJ klenotnictví ve Vanitianu. Můj kámoš a já jsme šli okolo a viděli jsme ho tam. Obchod měl skleněné stěny. Klepali jsme na sklo a on viděl kámoše s koupací čepicí a gumovou rukavicí a začal se smát. Šel s námi podél skleněné zdi a vyšel ven, aby s námi mohl mluvit.

Chvíli jsme s ním hovořili, aniž by si toho někdo všiml. Pokoušel jsem se ho vzít s námi na pivo, ale řekl, že má nahoře v patře děti, takže nemůže. Dal jsem mu podepsat kousek papíru, který jsem měl v kapse. Pořád mám tak originál fotky. Musím si je zarámovat."

Fanoušek

 

 

 

Michael Jackson byl spatřen při nákupech v Bic Camera se svými dětmi. Na jejich žádost zapózoval u sochy Supermana v životní velikosti. Michael se ptal, zda je socha na prodej, že by ji vzal do Neverlandu a lidé z BC mu rádi prokázali laskavost. Bohužel je tato socha mezi mnoha předměty, které šli do aukce.

Yurakucho v Japonsku (2007)

 

 

 

To úterý se na denní pořádek dostala panika a chaos, protože v nákupním centru v Houstonu v Texasu nastal zmatek. Slyším vás ptát se, jestli to bylo kvůli tornádu. Ne! Ve městě se totiž neobjevil nikdo jiný, než Michael Jackson, aby si nakoupil.

Místní obyvatel Lester Davidson se podělil o svůj vzrušující zážitek:

“Nemohl, ne, prostě jsem nemohl uvěřit tomu, že tam, kde jsem byl, v tom obchodě, přímo přede mnou, byl, můj bože, Michael Jackson! Nemůžu uvě**řit, že se to stalo, bože, Michael Jackson, rozumíš, Michael Jackson!”

Davidson, který měl to štěstí, že byl ve správný čas na správném místě, pokračuje: “Byl jsem ve Foot Locker, když pan Jackson, myslím Michael, prošel okolo. Okamžitě jsem utíkal. Lidé padali, volali, křičeli a splašeně se za ním hnali. Jedna dáma si kvůli ostřejšímu obrazu dokonce úplně roztrhala svůj top, sukni a podprsenku a hodila jí na pana Jacksona.

Prodral jsem se davem, nějak se dostal dost blízko k Michaelovi, panu Jacksonovi, srdce mi tlouklo v krku, nevěděl jsem co dělám, udělat jsem prostě to, co by kdokoliv rozumný ve stejné situaci udělal taky... Kleknul jsem si a políbil botu Michaela Jacksona."

Další mladík: "Dotknul se mé ruky!!! Já byl jako - okey, musím se dotknout jeho ruky, protože mě má rád a já jsem cool."

Dívka: "Mám jeho autogram a dotknul se mé ruky, dotknul se mé zatracené ruky ahhh!!"

3. srpna, 2004, Texas (video dole)

 

 

"(Jednou) byl tak frustrovaný, že vyhodil můj mobil z okna - skrz okno. A pak se na mě podíval a řekl: ´Bille, budeš potřebovat nový telefon.´" (Ovšem že mu ho pak opravdu pořídil)

Bodyguard Bill Whitfield (2007-2009)

 

 

"Michael mi někdy volal ve 2 nebo 3 hodiny ráno: ´Kerry, co děláš? Stojíš?'' ...´Ano, stojím,´ ale věděl, že nestojím, a začal se smát.
No a když jsme jednou byli v Neverlandu, tak mi zavolal. Bylo brzy ráno a on povídá:
´Potřebuju, abys mě našel, ale nejsem doma´.
A já jsem řekl: ´Dobře, ale kde jsi?´
Udělal jsem mapu Neverlandu, a v podstatě jsem ji rozdělil na části, abych poznal, kde je. Protože ve 2 nebo ve 3 hodiny ráno vstal a šel řídit jedno ze svých aut po Neverlandu.
Nevzal si dodávku nebo 4WD, vzal si své Bentley a projel těmi kaňony jako ...děláš si ze mě srandu?
Pak mi jednou v noci zavolal, protože někde zapadl! Když jsem ho konečně našel, měl své Bentley zapadlé v blátě a nemohl ani otevřít dveře…
´Jsou 4 hodiny ráno a ty jsi zvládl utopit své Bentley?…´
Bylo to opravdu vtipné."


Kerry Anderson, bývalý osobní strážce Michaela Jacksona v rozhovoru pro King Jordan Radio v srpnu 2015 

 

 

Zatímco většinu času kuchař připravoval Michaelovo jídlo, jednou požádal zvukaře Roba Disnera, aby ho vzal za roh do McDonalds.

"Když jsem se ho zeptal, co přesně si chce vzít, připustil, že vůbec netušil, co přesně nabízí, ale že právě slyšel, že tam je dobré jídlo.Nakonec si objednal kus od všeho v nabídce. Kousl do každého z nich a pak mi řekl, co se mu líbí a nelíbí. Pokud si dobře pamatuji, měl rád jejich rybí sendvič “.

Rob Disner pracoval na albu „Dangerous“ Michaela Jacksona

 

 

 

Lopez:Musel jsi vidět nějakou stránku Michaela Jacksona, o které nevíme.”

Bearden: “Jo, vím, na co narážíš. Doufám, že se kvůli tomuhle nedostanu do průšvihu. Jednou jsme byli na pódiu, dělali jme Dirty Dianu. Měli jsme tam postel a vzduchoplavkyni. Do značné míry dělala tanec u tyče, ale bylo to zhodnoceno jako mládeži přístupné. Takže jsem se ho ptal: ´Tak Michaele, kde na pódiu budeš při tomhle?´

A on se na mě podíval ve chvíli, kdy je ta dívka v posteli, ´Kde myslíš, že asi budu? Budu v posteli s tou dívkou. Proč se mě ptáš na takové otázky?´

A máme úžasnou kytaristku, jmenuje se Orianthi, kouzelná kytaiystka. Takže se ptám: ´A MJ, kde bude Ori?´a on na to: ´Ta bude se mnou v té posteli taky!´Pak se na mě podívá a říká: ´A Beardene, to taky zvládnu.´

Takový je MJ"

Michael Bearden o This Is It na Lopez Tonight v listopadu 2009

 

 

 

Kenny Ortega také vylíčil jednu z jeho oblíbených vzpomínek na práci s Michaelem Jacksonem. Vysvětlil, že během zkoušek na “This is It” Michael používal několik parfémů a tanečníci často stáli ve frontě na to, aby Michaela mohli obejmout a dostat se k jeho vůni. Ortega řekl, že jednou se k Michaelovi přiblížil v den, kdy se obzvláště potil a řekl mu: "Ty mě nechceš obejmout. Jsem zpocený. Smrdím." Michael odpověděl: "To je v pohodě" a ihned ho postříkal kolínskou. Po celý zbytek dne ho prý všichni objímali a říkali: "Voníš jako Michael!" Kenny Ortega, This Is It, 2009

 

 

Madonna 4. července 2009 řekla, že dostala nabídku zpívat s Michaelem na jeho koncertech, které plánoval v Londýně. Vtipkovala: “Nevím, co bychom mohli společně dělat. Možná bych mu mohla nosit kufry."

 

 

 

 dddf Někdo, kdo pracoval s Madonnou na natáčení reklamy v roce 1992 vzpomíná, že Michael ve vedlejším studiu také natáčel reklamu. Madonna prý vešla dovnitř zrovna, když Michael říkal něco jako tohle:´"Víte, Madonna umí být zlobivá, zlá holka. Někdy potřebuje naplácat na zadek." Nevšiml si, že Madonna stojí přímo za ním...

 

 

 

Nejhezčí vzpomínka na Michaela Jacksona (znal ho 30let) je z Neverlandu. "Byli jsme se večer projít. Šli jsme do jeho kina na Toy Story 3 a prostě si povídali. Nic o byznyse, prostě o životě, dětech, rodině, přítelkyních, ženách, co chceme dělat... je to něco, co budu opatrovat do konce svého života."

 Jeffrey Daniel, Nottingham Post, 6. listopadu 2009

 

Brett Ratner vypráví vtipný příběh:

A další příběh s fotkou od Bretta Ratnera:

"Michael Jackson se ven moc nedostal, a jednoho dne se mě zeptal, jestli ho mohu vzít do videopůjčovny a podívat se na nějaké staré filmy! Vzal jsem ho na Cine File Video na Santa Monica blvd. Řekl, že si chce vzít masku Hulka, protože se obával, že ho poznají a způsobí v obchodě rozruch. Ujišťoval jsem ho, že maska ​​Hulka nebude dobrým převlekem, pokud na sobě bude mít své ikonické černé boty s ponožkami a kalhotami, které jsou příliš krátké! Ten den jsme strávili hodiny prohlížením videí a pamatuji si, že byl velmi rozrušený, že nemají filmovou sekci Brett Ratner. Chtěl si stěžovat (nedovolil jsem mu to) a slíbil, že se už nikdy nevrátí! Nikdy to neudělal! Byl to skutečný přítel, a pamatuju si, jak řekl: ´Koupím tohle místo a vytvořím obrovskou sekci filmů Bretta Ratnera.´ Měl obrovské srdce a vždy věděl, co udělat, aby se lidé, zejména jeho přátelé, cítili dobře. B-h ti žehnej, Michaele!"

Brett Ratner

 

 

„Myslím, že to byl především skvělý člověk. Mimořádně profesionální, perfekcionista. Po všech těch letech měl stále nadšení, víš? Zůstal pracovat ve dne i v noci, vždy se vrátil další den, pokaždé ve dne v noci. Nikdy neztratil svou vášeň.
Skvělý otec. Se svými dětmi byl úžasný. Strávil jsem čas s jeho dětmi. Všichni jsme byli ve studiu. Přišla Zoe a společně jsme šli ven. Byl to velmi dobrý otec. A byl zábavný. . "

Lenny Kravitz jako host Piers Morgan na CNN

 

 

 

Příběh z Prahy:

 (...) Nastěhoval se do prezidentského apartmá a jeho doprovod zabral celá tři patra hotelu. Přestože měl s sebou osobního kuchaře, k údivu všech si v restauraci Zlatá Praha objednal kuře a rulandské bílé. V té době byl ve Zlaté Praze vedoucí směny Zdeněk Vlasák (59), který božského Michaela osobně obsluhoval. „S ochrankou se domluvil, že zamává fanouškům z okna apartmá. Nějakým nedopatřením se ale výtahem dostal do restaurace,“ vzpomíná Vlasák. Ve Zlaté Praze v tu dobu večeřely děti členů Jacksonova štábu. Michael s nimi zamával z okna a vedoucího Vlasáka se zeptal: „Je možné se tady najíst?“ Ohromený Vlasák přikývl a Jackson si objednal: „Dám si tady, co mají děti, prosím.“ Jacksonovi okamžitě servírovali kuřecí polévku, přírodní kuřecí řízek a hranolky. „K tomu bych si dal tu vaši mattonku a nějaké dobré bílé víno,“  poprosil král popu. „Donesl jsem rulandské bílé. Protože jsme ale otvírali až za 30 minut, ptal jsem se Jacksona, jestli můžou do restaurace hosté. Prý ano,“ popisuje Vlasák a prozrazuje, že Jackson nechtěl ani kečup, a jako ´správný´ Američan ani nůž. Popová legenda jedla pouze vidličkou. Sem tam si občas na hlavu nasadila helmu s obrazovkou. V Praze totiž Jacksona filmoval ve dne v noci americký štáb a Michael jejich práci ´na hlavě´ neustále kontroloval. Jacksonovu večeři kouzlil šéfkuchař Michal Pakandl a jaké to prý bylo udivení, když mu druhý den Jacksonův tajemník zavolal: „Michael by si dal večer na pokoj to, co měl včera. Moc mu to chutnalo.“ Bylo to pro ně obrovské překvapení. „Než se svými lidmi přiletěl, bylo nám řečeno, že mu vaří jeho kuchař na pokoji. Jackson nás prostě vyznamenal,“ říká Vlasák. Od oné první večeře v restauraci Jacksona už neviděl. Až v den koncertu, 7. září 1996. „Po koncertě přišel do restaurace i s nějakými italskými dětmi. Rozdával jim loutky, které koupil v centru Prahy,“ vyprávěl Vlasák, který nakonec poprosil Jacksona, aby se podepsal jako ten nejváženější host do knihy InterContinentalu.

 

 

Přítel Michaela a syn slavného herce Marlona Brandona, Miko Brando, na svém webu zveřejnil:

"Michael byl můj idol. Byl také něco jako můj otec. Je velmi divné žít ve světě bez něj. Už nikdy nebudu stejný a nejsem si jistý, jestli se někdy z této ztráty vzpamatuji. Je to jako byste ztratili svého společníka, někoho, o kom jste si mysleli, že tu bude navždy. Tolik pro mě znamenal, je to tak nefér.

Navždy budu vzpomínat na chvilky, které jsme spolu strávili. Chodili jsme nakupovat, do Disneylandu, trávili čas u otce doma. Někdy přišel a zůstal u nás pár dnů. Mluvili jsme o hudbě, jedli spolu, užívali si spoustu srandy. Byli jsme prostě dobří přátelé. Byl tu pro mě pokaždé, když jsem potřeboval, a doufám i já jsem tu byl pokaždé pro něho. Nemám nějakou speciální vzpomínku, znali jsme se totiž strašně dlouho. Vzpomínám, jak jsme si povídali, jak mě objal, jak jsem ho rozesmíval - a to jsem si opravdu užíval. Stačilo mu zašeptat jen pár slov a on se úplně odboural. A bože, jeho smích byl TAK nakažlivý!

Nad tím vším byl Michael opravdu obětavý člověk. Ve svém srdci měl tolik lásky. Zajímal se o každého, zejména o lidi na ulicích. Neměl přehnané ego a udělal si čas na každého, protože nechtěl ranit city. Pokud měl pocit, že někomu ublížil, opravdu ho to trápilo. Měl v sobě více lásky než kdokoliv koho znám.

Michael měl moc rád mého otce. Zdálo se, že neměli nic společného, ale opak byl pravdou. Byli si moc blízcí a trávili spolu mnoho dní. Michael byl nepostradatelný v posledních letech života mého otce. Za to mu budu navždy dlužníkem. Táta velmi nemocný, měl problémy s dýcháním a nosil u sebe kyslík. Chtěl ale chodit po venku, a tak nás vzal Michael vždycky do Neverlandu, a vozil ho ve vozíku na golf s tím jeho kyslíkem. Michael málokdy plakal, ale myslím si, že by zaslzel, kdyby viděl ty reakce na jeho smrt. Byl by šťastný, že za tu lásku, kterou světu věnoval, mu lidé splácejí stejnou měrou. Myslím, že by se jen zhluboka nadechl a řekl děkuji."

 

 
 
"Snažila jsem se ho přemluvit na pěkné víkendy a když bylo jednou opravdu hezky, pronajala jsem jachtu a vzala Michaela a své dcery na plachtění v Karibiku. Snažila jsem se ho nějak dostat ven a on si plavbu moc užíval. Oblíbil si to. Na lodi byl jako moje děcka... běhal přes palubu, hrál si na schovávanou. V noci to byl můj přítel a důvěrník"
Diana Ross, 1984

 

 

"Ano, myslím, že jeho duch je kolem nás všech, těch, kteří jsou opravdu jeho fanoušci a byli jím ovlivněni. Kdyby tu mohl stát a být poctěný všemi těmi holdy, které tu byly vysloveny od jeho smrti, byl by u vytržení. Opravdu tomu věřím. Dovolte mi říct další malý příběh. 
 
Premiéra This Is It to byl jeden z největších dnů, které Kalifornie zažila po dlouhé době. Slavnostní večer. To bylo víření sem a tam a najednou moji přátelé a já vidíme na červeném koberci větrný vír jako malé tornádo, které šlo po celé jeho délce až na konec. Podívali jsme se na sebe, jakoby jasme doslova viděli ducha. Tohle tornádo, asi pět stop vysoké se stočilo cestou dolů a pak už jen zmizelo. Ale jak je možné, i když lze říct, že bylo větrno, že se tornádo vytvoří na červeném koberci, jde po celé jeho délce a pak najednou zmizí?Já to cítím a vím to, jak jsme se tak dívali, jakoby tam byl ve skutečnosti někkdo jiný, kdo byl hvězda, přímo před námi. A my všichni jsme se zastavili a dívali se na to. Nic jsme neříkali a jen jsme si mysleli: Co to bylo?Takže jeho duch je mezi nám a to je dobrá věc."
 
Mengesha Mystro Francis, pianista

“Jeho smrt učí svět o odsouzení a rozsudku. Dokázala, že naše společnost má nepřirozený strach z čehokoliv, co je jiné. Vyšly najevo naše základní předsudky týkající se pohlaví a barvy pleti. Odhalil naši potřebu svrhnout ty, které jsme kdysi zbožňovali; naši potřebu být svědky toho, jak nejjasnější hvězda a největší člověk spadne do hlubin, které musejí být živoucím peklem. Uložili jsme naše perverze na čisté srdce - moderní hon na čarodejnice vysílaný v televizi. Zdál se být androgynní, když byl mladý, měl mužskou a ženskou stránku a byl mixem obojího. Ačkoli dokázal být agresivně mužný, mohl také proudit a prezentovat nejednoznačnost. Rozhodně měl ten typ kouzla, které se zdálo být jakýmsi přirozeným požehnáním, skrze které byl vidět svět - a udělal tu výzvu dost jasnou — v některých kulturách je tato jinakost slavena, v jiných zakázána - u bavičů je to vnímáno méně rigidně. Protože byl vychován jako Svědek Jehovův, musela to pro něj být výzva, protože jako umělec měl pluralistiký pohled na život. Faktem je, že byl nadpřirozeným fenoménem, a pokud si sečtete všechny hodiny, kdy lidé poslouchají jeho hudbu a tančí na ni, nejde vyčístlit, kolik radosti jeho hudba přinesla světu.”

David LaChapelle , FLAUNT Magazine, září 2009 

 

O Michaelovi Jacksonovi 1 (Emmanuel Lewis)

 
 
O Michaelovi Jacksonovi 2 (Macaulay Culkin)
 

 

O Michaelovi Jacksonovi 3 (Amy Agajanian, Kelley Parker, Sage Galesi)

 

O Michaelovi Jacksonovi 5 (LMP, Faye & Bush, Debbie Rowe, Whoopi Goldberg)

 

O Michaelovi Jacksonovi 7 (Kenny Ortega, Frank Dileo, Elizabeth Taylor)

O Michaelovi Jacksonovi 8 (Rev June Gatlin)

 

O Michaelovi Jacksonovi 9 (Dr. Wayne Dyer)

 

O Michaelovi Jacksonovi 10 (Rodina Cascio)

 

O Michaelovi Jacksonovi 11 (Dick Zimmerman)

 

O Michaelovi Jacksonovi 12 (Corey Feldman)

 

O Michaelovi Jacksonovi 13 (David Nordahl)

Kontakt

Michael Jackson Forever kiwi@truemichaeljackson.com