O přírodě a zvířatech

 

"Rád poslouchám zvuk vody, štěbetání ptáků a smích. Miluji všechny skutečně přírodní, naivní věci."


"Hudba začala přírodou. Hudba je příroda. Ptáci dělají hudbu. Oceány dělají hudbu. Vítr dělá hudbu. Jakýkoli přírodní zvuk je hudba. A tam to začalo."

 

Pokouším se být milující, zkouším najít a vidět lásku ve všech věcech. Miluju přírodu, miluju les. Miluju půvab, jemnost, lehkost toho, jak je příroda laskavá. Prostě dává. Miluju to.”

 

"Stejný zázrak intervalů a biologických rytmů, který se ozývá z architektury mé DNA, řídí také pohyby hvězd. Stejná hudba, která upravuje rytmus ročních období, tep našich srdcí, migraci ptáků, odliv a příliv oceánů, cykly růstu, vývoj a rozpad. Je to hudba, je to rytmus."

Michael Jackson
 


 

 
 
Když vidím mraky, které se odrazí od sněhem pokrytého vrcholu hory, mám chuť křičet ´Bravo! Přírodo!´ Nejlepší ze všech kouzelníků předvedl další potěšení.”

Michael Jackson



 “...Až příliš moc se těším z přírody.... Vím, jak se cítí strom, když přes něj fouká vítr. Zřejmě je to jako, ´Ohhhh, tohle je úžasnél.´ A tak se cítím, když zpívám některé písně. Je to báječné.”
"Plus, jsem blázen do ptáků, zvířat a štěňat. A miluju ty exotické. Měl jsem lamy, pávy, nandu, což je druhý největší pták na světě, macaw, což je největší papoušk z Jižní Ameriky, bažanty, mývaly, kuřata... všechno. Teď budu mít kolouška. A plameňáka. Chci si pořídit šimpanze - jsou sladcí. Ach, je mi se zvířaty tak dobře. Mám se zvířaty skvělý vztah, rozumí mi. Rád bych proniknul do veteriny a učil se o zvycích zvířat. Psi vidí černobíle. Psi mohou vidět dokonce i vítr. A co královská kobra - jak to, že se zvedne při hře na flétnu?"  

Michael Jackson, Melody Maker music newspaper, 1980

 

 

"Vzpomínám si, jak jsi v osmdesátých letech přeměnil Hayvenhurst na mini-zoo, se všemi těmi obrovskými hady, lamami, tygry, papoušky a opicemi. Vzpomínámi, jak jednou uprchnul had a my se hrozně báli, hlavně La Toya, Janet a matka (Taj si myslel, že to byla náramná zábava)."
Jackie Jackson, Michaelův bratr, mluví o jejich dřívějším domově

 
 

"Zvířata mi připadají stejně úžasná jako děti. Ta čistota a čestnost, nesoudí vás, jen chtějí být přáteli. Myslím, že je to vážně sladké."
Michael Jackson v TV rozhovoru s Oprah Winfrey (1993) 
 
 
 

"Jak někdo může být ke zvířatům krutý? To je jako být krutý k malému dítěti."
Michael Jackson

 
 
 

"Miluju zvířata, protože vše, co od tebe skutečně chtějí, je láska. Strašné je, že je to příliš, žádat to od některých lidí.”
Michael Jackson
 
 

Michael: Lidi si ze mě a mých zvířat dělali legraci. Když se vracím po těžkém dni ve studiu, vracím se domů ke svým jelenům a šimpanzům, můžu se k nim přitulit, o nic neprosí nefňukají, nepomlouvají, chtějí jen pomazlit, trochu citu a potom... Hodíš pizzu? Rozbiješ led? Šimpanzi mají rády překážky, běhají kolem a pomáhají mi uklízet pokoj a chystat věci. Jejich DNA je s naším identické, když se podíváš pod mikroskop. Jsou neobyčejní...

Bashir: Oni ti pomáhali uklízet dům?
Michael: Ano, pomáhali mi uklízet pokoj, utírat prach, mýt okna, splachovali po použtí toalety..."
Bashir: Ty jsi dovolil šimpanzům používat tvůj záchod?
Michael: Jistě! Bubbles tam chodil, sedával u stolu, měl svůj příbor... byl velmi zdvořilý, jsou velmi inteligentní."
Rozhovor vyřazený z Bashirova dokumentu


 
 
 
"Když jsem Michaelovi dělala make-up, Bubbles sedával na jeho klíně. Když jsem se otočila, Michael se strašně smál, protože Bubbles jedl můj make-up. Lidé nikdy nechápali, proč trvalo tak dlouho, než jsem Michaela připravila."
Karen Faye, Michaelova maskérka a dlouholetá přítelkyně

 

 

"Od chvíle, kdy jsem se s Michael loni setkal v New Yorku, věděl jsem, že měl větší kapacitu pro empatii než téměř každý, s kým jsem se kdy potkal. Mluvili jsme o lovu jelenů, což je ve Spojeném království běžný sport. V Michaelových očích se objevilo trochu slz a zkoumal mě svým zpochybňujícím pohledem: ´Nechápu, jak někdo může zastřelit něco tak bezbranného.´”
Rabbi Schmuley Boteach, rok 2000

 

 

Vzpomínám si, že jednou plakal, protože zemřel malý pavouček."
Keya Morgan, filmař, entrepreneur & CEO

 

 

"Pamatujete si, když Tony zabil včelu?"
"Rozhodně si to pamatuji."
"Nahoře na zvukovém pódiu byl úl a včely padaly na tu kruhovitou věc pod tím, víte. A Michael vešel a my jsme to měli puštěné. Byl tam Michael a ty včely a Michael byl trochu vyděšený. A Tony šel nahoru a začal dupat... a Michael byl raněný, protože zabil život.
"Ó můj bože."


"Ano, řekl:" Ta včela měla taky duši, Tony."
"To je přesně to, co řekl, ´Ta včela měla taky duši,´a teď byla mrtvá a on tím byl velmi rozrušený."
Tanečníci filmu CAPTAIN EO na Tiara Talk Show  youtu.be/mkNu2e-YhDA?t=1082

 

 

Když měl Michael audienci u papeže (Jana) Pavla, vzal s sebou Setha Riggse, jeho hlasového trenéra. Když ve venkovní komnatě čekali na setkání s jeho svatostí, dostala se do místnosti moucha. Dovedně si okolo nich bzučela s volností dítěte a Seth byl tak podrážděný, že už to nemohl vydržet a na místě ji zabil.

Se slzami v očích se Michael zeptal: ´Proč jsi to udělal?!´

Seth odpověděl: „Prostě tady bzučela a lezla mi na nervy!´

Michael odpověděl jako zenový mistr a řekl: ´Užívala si volnost a žila svůj život a ty jsi ho ukončil!´

Toho dne to Seth pochopil a díky Michaelově soucitu s mouchou začal více oceňovat veškerý život.“

Howard McCrary z hudební rodiny McCraryů

 

Michael viděl na pódiu brouka a zavolal ochranku, aby ho odnesla: "Ale nezabíjejte ho... nezabíjejte ho!" HIStory Tour, Mnichov 1997:

 

Byl to tak citlivý člověk, že když jsme šli na večeři - byl vegetarián - omlouval se každé zelenině, než ji snědl. Objednal si dušenou zeleninu a doslovně řekl: ´Je mi to líto, Pane Mrkev´ a ´Je mi líto, pane Brokolice.´ Byl tak empatický k ostatním lidem a všem živým věcem - to je opravdu to, co si o Michaelovi nejvíc pamatuji, dokonce víc než jeho tanec a zpěv. Když jsi k Michaelovi mluvil, opravdu jsi cítil, že cítí, co cítíš ty.
Rob Cohen, režisér filmu Wizz, 1979

 

Byl jsem po většinu svého života přísný vegetarián, dokud mi můj lékař neřekl, abych do své stravy zahrnoval nějaké ryby a kuře. Teď miluju Sushi. “
Michael Jackson v 80. letech

 


"Byl to vegetarián, když jsem se s ním poprvé setkala na počátku 80. let. Já taky. Ale oba jsme se vyvinuli do všežravých bytostí."


"Nebyl to velký jedlík. Myslel si, že je to ztráta času. Když jsem ho potkala, byl vegetarián, ale později přidal smažené kuře, které měl rád."

Karen Faye, Michaelova maskérka a přítelkyně, přes Twitter (2014, 2016)
 


„Nelíbí se mi nic, co bylo naživu, a teď je na mém stole mrtvé. Chci být přísný vegetarián, ale moji lékaři se stále snaží dávat mi kuřata a ryby “

Michael Jackson mluvil s Rabbi Schmuley Boteach (2000-2001) v Michael Jackson Tapes

 

 

"Moje nejoblíbenější část dne je soumrak. Prostě ti dává nevysvětlitelný pocit, děkuji Bohu za ten pocit."
Michael Jackson

 

Michael za soumraku:

 

Domácí film Paula McCartneyho s Michaelem, květinami, dětmi, koňmi a psy z roku 1981,
Michael Jackson feat. Paul McCartney - The Man (HQ):

Michael krmí a hladí krokodýly (1997)

"To je tak smutné... To je smutné kuře!"

 

Elizabeth Taylor dává Michaelovi v Neverlandu slona jako dárek:

A tak sloni pochodují


  
Tohle je na nich pozoruhodné - aby přežili, nesmí upadnout. Všechna ostatní zvířata mohou klopýtnout a opět se zvednout. Ale sloni vždy stojí, i při spánku. Když jeden ze stáda uklouzne a upadne, je bezmocný. Leží na boku, vězeň své vlastní váhy. Ačkoliv další sloni se v úzkosti natlačí těsně k němu a snaží se ho postavit, obvykle toho moc nezmohou. Za pomalého lapání po dechu ležící slon zemře. Ostatní stojí hlídku, potom se pomalu dají do pohybu.
 
Tak to jsem se dozvěděl z knih o přírodě, ale přemýšlel jsem, mají-li pravdu. Neexistuje jiný důvod, proč sloni nesmějí upadnout? Možná se rozhodli, že nechtějí. Nepadnout je jejich poslání. Jako nejmoudřejší a nejtrpělivější ze zvířat uzavřeli smlouvu - představují si, že to bylo hodně dávno, když končila doba ledová. Když se jejich předci pohybovali ve velkých stádech po tváři země, sloni první vyslídili maličké mužíčky plížíci se vysokými travinami se svými pazourkovými kopími.
"Jak se to stvoření bojí a vzteká," pomysleli si sloni. "Ale zdědí zemi. Jsme dost moudří, abychom to viděli. Dejme mu příklad."
 
Pak dali sloni své šedivé hlavy dohromady a uvažovali. Jaký příklad by mohli člověku dát? Mohli mu ukázat, že jsou daleko silnější než on, protože je to jistě pravda. Mohli mu ukázat svůj hněv, který by byl dost hrozný, aby vyvrátil celé lesy. Nebo mohli vládnout nad člověkem tím, že by ho zastrašíli, zdupali jeho pole a rozbili jeho chýši.
Ve chvílích velkého strachu a napětí jsou divocí sloni něčeho takového schopní, ale všichni společně, když dali hlavy dohromady, se rozhodli, že člověk se nejlépe poučí z laskavějšího poselství.
 
"Ukážeme mu svou úctu k životu," řekli si. A od toho dne jsou sloni mlčenlivá, trpělivá, mírumilovná stvořední. Nechávají se od lidí zapřahat jako otroci a vozí je. Vykázáni z velkých afrických plání, kde kdysi žili jako vládci, dovolí dětem, aby se smály jejich trikům v cirkuse.
Ale nejdůležitější poselství slonů je v jejich pohybu. Protože oni vědí, že žít je hýbat se. Rozbřesk po rozbřesku, století po století, stáda pochodují, velká masa života, která nikdy neupadne, nezadržitelná síla míru.
 
Nevinná zvířata netuší, že jednou budou padat pod kulkami po tisících. Budou ležet v prachu zmrzačení naší nestoudnou chamtivostí. Velcí samci padnou první, aby z jejich klů mohly být nadělány cetky. Potom padnou samice, aby muži mohli mít trofeje. Mláďata utíkají s křikem od pachu krve vlastních matek, ale útěk před zbraněmi je marný. Protože nemají nikoho, kdo by se o ně staral, také tiše zemřou a jejich kosti vybělí slunce.
 
Uprostřed takového umírání by to sloní mohli prostě vzdát. Stačilo by, aby podli na zem. To stačí. Nepotřebují kulku. Příroda jim dala důstojnost a oni mohou lehnout a najít tak svůj klid. Ale sloni si pamatují svou starodávnou smlouvu a svůj slib vůči nám, který je jim svatý.
 
A tak sloni pochodují a každý krok vyťukává do prachu slova: "Bdi, uč se, miluj. Bdi, uč se, miluj." Slyšíte je? Jednoho dne duchové deseti tisíc vládců plání řeknou: "My k vám necítíme nenávíst. Nechápete konečně? Byli jsme ochotní padnout, abyste vy, milovaní maličcí, nikdy víc nepadli."
 

Michael Jackson ve své knize Dancing the Dream/Tanec jako sen - v českém vydání

 
 
 

Dívej se opět, tulení mládě

 
Jednou z nejdojemnějších fotografií z přírody je snímek malého tuleně, jak leží sám na ledě. Jsem si jist, že jsi ho viděl - ty jeho oči, důvěřivé, tmavé oči malého zvířete upřeně hledící do objektivu a do tvého srdce. Když jsem se na ně poprvé podíval, oči se ptaly: "Ublížíš mi?"Věděl jsem, že odpověď je ano, protože každý rok byly zabíjeny tisíce tuleňů.

Mnoha lidí se dotkala bezmocnost jednoho malého tuleně. Dávali peníze na záchranu tuleňů a veřejné mínění se začalo měnit. Když jsem se k obrázku vrátil, tyto dvě široce posazené oči začaly říkat něco jiného. Teď se ptaly: "Znáš mě?" Tentokrát jsem necítil takovou bolest v srdci jako tehdy, když jsem si uvědomoval násilí, které člověk páchá na zvířatech. Ale věděl jsem, že ještě něco chybí. Kolik jsem toho opravdu znal o životě na Zemi? Jakou zodpovědnost jsem cítil ua stvoření žijící mimo svůj malý prostor? Jak bych mohl žít tak, abych neubližoval žádné buňce živé hmoty? 

Myslím, že každý , kdo se začal zamýšlet nad těmito věcmi zjistil, že jeho city se přesouvají od strachu k větší zodpovědnosti za planetu. Krása a div života se začali zdát velice osobní; začala probleskovat možnost udělat z planety zahradu pro nás všechny. Podíval jsem se do očí malého tuleně a poprvé se usmívaly. "Děkuji ti," říkaly. Dal jsi mi naději." 

Stačí to? Naděje je takové krásné slovo, ale zdá se často velice křehké. Život se pořád zbytečně zraňuje a ničí. Obrázek malého opuštěného tuleně na ledě nebo malého osiřelého děvčátka ve válce je pořád stejně děsivý ve své bezmocnosti. Uvědomil jsem si, že nakonec nezachrání život na Zemi nic kromě důvěry v život sám, v jeho sílu hojit, v jeho schopnost přežít naše chyby a přivítat nás zpět, až se naučíme tyto chyby napravovat.

S těmito myšlenkami v srdci jsem se opět podíval na obrázek. Oči tuleně se teď zdály mnohem hlubší a uviděl jsem v nich něco, co jsem předtím nepostřehl: nezdolatelnou sílu. "Neublížil jsi mi," říkaly. "Nejsem jedno opuštěné mládě. Jsem život a život nemůže být nikdy zabit. Je to síla, která mne vynesla z prázdnoty prostoru; starala se o mne a dodávala mé existenci živiny proti všem nástrahám. Jsem v bezpečí, protože já jsem ta síla. A ty rovněž. Buď se mnou a pociťme moc života společně jako jedno stvoření zde na Zemi."

Tulení mládě, odpusť nám. Dívej se na nás opět a opět, abys vidělo, jak si vedeme. Ti muži, kteří na tebe pozdvihují své hole, jsou také otci, bratři a synové. Milovali jiné a záleželo jim na nich. Jednoho dne rozšíří tu lásku i na tebe. Buď si tím jisté a věř.

 Michael Jackson ve své knize Dancing the Dream/ Tanec jako sen v českém vydání

 

 

 

"Země, kterou sdílíme, není skála vržená skrz vesmír, ale živá, pečující bytost."

Michael Jackson

 

"... Musíme splétat náš život jako síť, protože jsme součástí této sítě. Z nedbalosti jsme kontaminovali a znečištili naši planetu. Naoplátku jsme tím ublížili sami sobě. V životní písni věků je tanec naší krve. Životní prostředí je rozšířením našeho těla, dává nám puls lásky a je orchestrem symfonie vesmíru. Je to území hudby a umožňuje nám znovu objevit naše duše. Uzdravme každého a tak uzdravme se. Uzavřeme smlouvu se životem a oslavujme s radostí nový svět… uzdravený.
Michael Jackson, 1992

 

 

Před (filmy) NEPŘÍJEMNOU PRAVDOU, AVATAREM a WALL-EM, předtím, než se stalo frází ´být zelený,´ přišel EARTH SONG Michaela Jacksona, jedna z nejneobvyklejších, nejodvážnějších protestních písní v historii populární hudby.“

Joseph Vogel (Earth song byla nahrávana v létě 1989, 1991, a dokončena na přelomu let 1994 a 1995)
 

"Vzpomínám si, že jsem psal ´Earth Song´ v hotelu v Rakousku a cítil jsem tolik bolesti a tolik utrpení nad vážným stavem planety Země. Pro mě je tohle píseň Země, protože myslím, že příroda se těžce snaží kompenzovat špatné hospodaření lidstva se Zemí. S probíhající ekologickou nerovnováhou a spoustou problémů v životním prostředí, myslím, že Země cítí bolest, má rány, ale taky je to o některých radostech planety. Je to moje šance nechat lidi pěkně slyšet hlas planety. Tak tohle je ´Earth Song´. Tohle ji inspirovalo. A tohle mi náhle spadlo do klína, když jsem byl na turné v Rakousku.“
Michael Jackson

 

Píseň "Earth Song":

 

Co východ slunce? Co déšť? Co všechny ty věci, o kterých jsi říkal, že bychom měli získat?
Co bitevní pole? Nadešel čas? Co všechny ty věci, o kterých jsi říkal, že budou tvé a mé?
Zastavil jsi se někdy, abys´ viděl všechnu tu krev, kterou jsme už prolili?
Zastavil jsi se někdy, abys´ viděl tu plačící Zemi, ta lkající pobřeží?
Co jsme to udělali světu? Podívej se, co jsme udělali. Co všechen mír, který jsi slíbil svému jedinému synovi?
Co kvetoucí pole? Nadešel čas? Co všechny ty sny, o kterých jsi říkal, že budou tvé a mé?
Zastavil jste se někdy, abys´ viděl všechny ty děti, umírající ve válce?
Zastavil jsi se někdy, abys´ viděl tu plačící Zemi, ta lkající pobřeží?

 
Sníval jsem, díval se ke hvězdám... Teď nevím, kde jsme, ačkoliv vím, že jsme unášeni daleko... (...)

 

 

... Podívejte, nemáme kontrolu nad zemí, může se třást. Nemáme kontrolu nad moři, mohou mít tsunami. Nemáme kontrolu nad oblohou, jsou tam bouře. Všichni jsme v Božích rukou. Myslím, že to člověk musí vzít v úvahu.“

"Jsem velmi znepokojen špatnou situací mezinárodního fenoménu globálního oteplování. Věděl jsem, že to přichází, ale přál bych si, aby se lidé začali zajímat dříve. Ale nikdy není pozdě. Je to popisováno jako ujíždějící vlak; když to teď zastavíme, už to nikdy nevrátíme. Takže to musíme opravit .. To je to, co jsem se snažil dělat s "Earth Song", "Heal the World", "We Are The World", psaním těchto písní otevřít lidské vědomí. Přál bych si, aby lidé naslouchali každému jejich slovu.

"Jen si přeji, aby (autority) udělali více pro miminka a děti, více jim pomohli. To by bylo skvělé, ne?"

Michael Jackson v časopisu Ebony, 2007

 
 

"Respektuji tajemství a kouzlo přírody. To je důvod, proč mě tak rozzlobí, když vidím, že se dějí ty věci, které se dějí, že každou sekundu, jak jsem slyšel, je v Amazonii zničena oblast velikosti fotbalového hřiště. Myslím tím, že takové věci mě opravdu trápí, proto píšu tyhle písně, víš. Dává to lidem určitý pocit uvědomění a probouzení a naděje. Miluju planetu, miluju stromy. U stromů mám slabost pro barvy a výměnu listů. Miluju to. Respektuju tyhle věci. Opravdu mám pocit, že příroda se snaží tak silně kompenzovat špatné řízení člověka. Protože planeta je nemocná, jako kdyby měla horečku. Pokud ji teď neopravíme, dostane se do bodu, odkud už není návratu. Je naše poslední šance na vyřešení tohoto problému, který máme, je to jako zběsilý vlak. Nastal čas. This is it. Lidé vždy říkají: 'Oni se o to postarají. Vláda se postará. Neboj se, oni ...´ Kdo oni? Začíná to s námi. Jsme to my. Jinak se to nikdy neudělá... Máme čtyři roky na to, abychom to napravili. Poté by to bylo nevratné. Postarejme se o planetu."

Michael Jackson při zkouškách na koncerty This Is It v roce 2009

 

 

Michael recituje svou báseň Planet Earth (Planeta Země) - fanouškovské video:

 

 

 

(...) "Jednu věc vím: Nikdy se necítím sám, když jsem dítětem země. Nemusím se držet svého osobního přežití, pokud si každý den uvědomím, že celý život je ve mně. Děti a jejich bolest, děti a jejich radost, oceán vzdouvající se pod sluncem, oceán plačící černým olejem. Zvířata lovená ve strachu, zvířata zachvácená naprostou radostí ze života.
Tento pocit "světa ve mně" je to, co chci vždy cítit." (...)

Michael Jackson ve své knize Dancing the Dream/Tanec jako sen


 
 
 

Uvědomil jsem si, že nakonec nezachrání můj život na Zemi nic jiného než důvěra v život samotný, v jeho sílu uzdravovat, v jeho schopnost přežít naše chyby a přivítat nás zpět, poté, co se tyto chyby naučíme opravovat."

Michael Jackson ve své knize Dancing the Drem/Tanec jako sen

 
 

 

Diskusní téma: O přírodě a zvířatech

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek