O přírodě a zvířatech

“Jakkoli banálně to zní, přírodní výšiny jsou ty největší na světě. Hvězdy, hory, děti, smějící se děti jsou prostě kouzelné.”

Michael Jackson, JET Magazine, 1979

 

“Nejsem městský týpek. Nemám rád města. Mám rád přírodu.”

Michael Jackson

 

"Spousta lidí, když cestuje, přebývá ve městech. Měli by jít ven a vidět skutečnou zemi. Kamkoli jdete, člověk vyrobil uměle vytvořené věci. Ale měli byste jít ven a vidět boží krásu světa."

 
 
Michael Jackson a magazine Interview
 

 

"Rád poslouchám zvuk vody, štěbetání ptáků a smích. Miluji všechny skutečně přírodní, naivní věci."

Michael Jackson

 

"Hudba začala přírodou. Hudba je příroda. Ptáci dělají hudbu. Oceány dělají hudbu. Vítr dělá hudbu. Jakýkoli přírodní zvuk je hudba. A tam to začalo."

Michael Jackson

 

“Pokouším se být milující, zkouším najít a vidět lásku ve všech věcech. Miluju přírodu, miluju les. Miluju půvab, jemnost, lehkost toho, jak je příroda laskavá. Prostě dává. Miluju to.”

Michael Jackson

 

 

“Když vidím mraky, které se odrazí od sněhem pokrytého vrcholu hory, mám chuť křičet ´Bravo! Přírodo!´ Nejlepší ze všech kouzelníků předvedl další potěšení.”

Michael Jackson

 

“...Až příliš moc se těším z přírody.... Vím, jak se cítí strom, když přes něj fouká vítr. Zřejmě je to jako, ´Ohhhh, tohle je úžasnél.´ A tak se cítím, když zpívám některé písně. Je to báječnél.”

"Plus, jsem blázen do ptáků, zvířat a štěňat. A miluju ty exotické. Měl jsem lamy, pávy, nandu, což je druhý největší pták na světě, macaw, což je největší papoušk z Jižní Ameriky, bažanty, mývaly, kuřata... všechno. Teď budu mít kolouška. A plameňáka. Chci si pořídit šimpanze - jsou sladcí. Ach, je mi se zvířaty tak dobře. Mám se zvířaty skvělý vztah, rozumí mi. Rád bych proniknul do veteriny a učil se o zvycích zvířat. Psi vidí černobíle. Psi mohou vidět dokonce i vítr. A co královská kobra - jak to, že se zvedne při hře na flétnu?"  

Michael Jackson, Melody Maker music newspaper, 1980

 

"Vzpomínám si, jak jsi v osmdesátých letech přeměnil Hayvenhurst na mini-zoo, se všemi těmi obrovskými hady, lamamy, tygry, papoušky a opicemi. Vzpomínámi, jak jednou uprchnul had a my se hrozně báli, hlavně La Toya, Janet a matka (Taj si myslel, že to byla náramná zábava)."

Jackie Jackson, Michaelův bratr (o jejich dřívějším domově)

 

"Zvířata mi připadají stejně úžasná jako děti. Ta čistota a čestnost, nesoudí vás, jen chtějí být přáteli. Myslím, že je to vážně sladké."

Michael Jackson v TV rozhovoru s Oprah Winfrey (1993) 

 

 

"Jak někdo může být ke zvířatům krutý? To je jako být krutý k malému dítěti."

Michaael Jackson

 

"Miluju zvířata, protože vše, co od tebe skutečně chtějí, je láska. Strašné je, že je to příliš, žádat to od některých lidí.”

Michael Jackson

Michael: Lidi si ze mě a mých zvířat dělali legraci. Když se vracím po těžkém dni ve studiu, vracím se domů ke svým jelenům a šimpanzům, můžu se k nim přitulit, o nic neprosí nefňukají, nepomlouvají, chtějí jen pomazlit, trochu citu a potom... Hodíš pizzu? Rozbiješ led? Šimpanzi mají rády překážky, běhají kolem a pomáhají mi uklízet pokoj a chystat věci. Jejich DNA je s naším identické, když se podíváš pod mikroskop. Jsou neobyčejní...

Bashir: Oni ti pomáhali uklízet dům?

Michael: Ano, pomáhali mi uklízet pokoj, utírat prach, mýt okna, splachovali po použtí toalety..."

Bashir: Ty jsi dovolil šimpanzům používat tvůj záchod?

Michael: Jistě! Bubbles tam chodil, sedával u stolu, měl svůj příbor... byl velmi zdvořilý, jsou velmi inteligentní."

Rozhovor vyřazený z Bashirova dokumentu

 

 

"Když jsem Michaelovi dělala make-up, Bubbles sedával na jeho klíně. Když jsem se otočila, Michael se strašně smál, protože Bubbles jedl můj make-up. Lidé nikdy nechápali, proč trvalo tak dlouho, než jsem Michaela připravila."

Karen Faye, Michaelova maskérka a dlouholetá přítelkyně

 

"Od chvíle, kdy jsem se s Michael loni setkal v New Yorku, věděl jsem, že měl větší kapacitu pro empatii než téměř každý, s kým jsem se kdy potkal. Mluvili jsme o lovu jelenů, což je ve Spojeném království běžný sport. V Michaelových očích se objevilo trochu slz a zkoumal mě svým zpochybňujícím pohledem: ´Nechápu, jak někdo může zastřelit něco tak bezbranného.´”

Rabbi Schmuley Boteach, 2000

 

 

"Vzpomínám si, že jednou plakal, protože zemřel malý pavouček."

Keya Morgan, Filmmaker, Entrepreneur & CEO 
 
 
 
"...[Michael Jackson] byl velmi hluboce cítící muž a byl velmi citlivý k ostatním lidem... Truchlil, když zemřela jeho zvířata... [Jeho blízký přítel] David Nordahl řekl, že [Michael] pojmenoval všechna zvířata v Neverlandu, o všechna se zajímal a když některé zemřelo, rmoutil se. David řekl, že jednou viděl Michaela, jak kolíbá na klíně hlavu malé žirafy. To skutečně ukazuje jemnost a zranění tohoto člověka. Je to jeden z aspektů Michaelova nádherného charakteru, který nezná mnoho lidí, kteří si nenašli čas na to, aby se o něm dozvěděli.
 Dr. Karen Moriarty
 
 
 
 
 
 
 

A tak sloni pochodují


  
Tohle je na nich pozoruhodné - aby přežili, nesmí upadnout. Všechna ostatní zvířata mohou klopýtnout a opět se zvednout. Ale sloni vždy stojí, i při spánku. Když jeden ze stáda uklouzne a upadne, je bezmocný. Leží na boku, vězeň své vlastní váhy. Ačkoliv další sloni se v úzkosti natlačí těsně k němu a snaží se ho postavit, obvykle toho moc nezmohou. Za pomalého lapání po dechu ležící slon zemře. Ostatní stojí hlídku, potom se pomalu dají do pohybu.
 
Tak to jsem se dozvěděl z knih o přírodě, ale přemýšlel jsem, mají-li pravdu. Neexistuje jiný důvod, proč sloni nesmějí upadnout? Možná se rozhodli, že nechtějí. Nepadnout je jejich poslání. Jako nejmoudřejší a nejtrpělivější ze zvířat uzavřeli smlouvu - představují si, že to bylo hodně dávno, když končila doba ledová. Když se jejich předci pohybovali ve velkých stádech po tváři země, sloni první vyslídili maličké mužíčky plížíci se vysokými travinami se svými pazourkovými kopími.
"Jak se to stvoření bojí a vzteká," pomysleli si sloni. "Ale zdědí zemi. Jsme dost moudří, abychom to viděli. Dejme mu příklad."
 
Pak dali sloni své šedivé hlavy dohromady a uvažovali. Jaký příklad by mohli člověku dát? Mohli mu ukázat, že jsou daleko silnější než on, protože je to jistě pravda. Mohli mu ukázat svůj hněv, který by byl dost hrozný, aby vyvrátil celé lesy. Nebo mohli vládnout nad člověkem tím, že by ho zastrašíli, zdupali jeho pole a rozbili jeho chýši.
Ve chvílích velkého strachu a napětí jsou divocí sloni něčeho takového schopní, ale všichni společně, když dali hlavy dohromady, se rozhodli, že člověk se nejlépe poučí z laskavějšího poselství.
 
"Ukážeme mu svou úctu k životu," řekli si. A od toho dne jsou sloni mlčenlivá, trpělivá, mírumilovná stvořední. Nechávají se od lidí zapřahat jako otroci a vozí je. Vykázáni z velkých afrických plání, kde kdysi žili jako vládci, dovolí dětem, aby se smály jejich trikům v cirkuse.
Ale nejdůležitější poselství slonů je v jejich pohybu. Protože oni vědí, že žít je hýbat se. Rozbřesk po rozbřesku, století po století, stáda pochodují, velká masa života, která nikdy neupadne, nezadržitelná síla míru.
 
Nevinná zvířata netuší, že jednou budou padat pod kulkami po tisících. Budou ležet v prachu zmrzačení naší nestoudnou chamtivostí. Velcí samci padnou první, aby z jejich klů mohly být nadělány cetky. Potom padnou samice, aby muži mohli mít trofeje. Mláďata utíkají s křikem od pachu krve vlastních matek, ale útěk před zbraněmi je marný. Protože nemají nikoho, kdo by se o ně staral, také tiše zemřou a jejich kosti vybělí slunce.
 
Uprostřed takového umírání by to sloní mohli prostě vzdát. Stačilo by, aby podli na zem. To stačí. Nepotřebují kulku. Příroda jim dala důstojnost a oni mohou lehnout a najít tak svůj klid. Ale sloni si pamatují svou starodávnou smlouvu a svůj slib vůči nám, který je jim svatý.
 
A tak sloni pochodují a každý krok vyťukává do prachu slova: "Bdi, uč se, miluj. Bdi, uč se, miluj." Slyšíte je? Jednoho dne duchové deseti tisíc vládců plání řeknou: "My k vám necítíme nenávíst. Nechápete konečně? Byli jsme ochotní padnout, abyste vy, milovaní maličcí, nikdy víc nepadli."
 

Michael Jackson ve své knize Dancing the Dream/Tanec jako sen - v českém vydání

 

Dívej se opět, tulení mládě

 
Jednou z nejdojemnějších fotografií z přírody je snímek malého tuleně, jak leží sám na ledě. Jsem si jist, že jsi ho viděl - ty jeho oči, důvěřivé, tmavé oči malého zvířete upřeně hledící do objektivu a do tvého srdce. Když jsem se na ně poprvé podíval, oči se ptaly: "Ublížíš mi?"Věděl jsem, že odpověď je ano, protože každý rok byly zabíjeny tisíce tuleňů.

Mnoha lidí se dotkala bezmocnost jednoho malého tuleně. Dávali peníze na záchranu tuleňů a veřejné mínění se začalo měnit. Když jsem se k obrázku vrátil, tyto dvě široce posazené oči začaly říkat něco jiného. Teď se ptaly: "Znáš mě?" Tentokrát jsem necítil takovou bolest v srdci jako tehdy, když jsem si uvědomoval násilí, které člověk páchá na zvířatech. Ale věděl jsem, že ještě něco chybí. Kolik jsem toho opravdu znal o životě na Zemi? Jakou zodpovědnost jsem cítil ua stvoření žijící mimo svůj malý prostor? Jak bych mohl žít tak, abych neubližoval žádné buňce živé hmoty? 

Myslím, že každý , kdo se začal zamýšlet nad těmito věcmi zjistil, že jeho city se přesouvají od strachu k větší zodpovědnosti za planetu. Krása a div života se začali zdát velice osobní; začala probleskovat možnost udělat z planety zahradu pro nás všechny. Podíval jsem se do očí malého tuleně a poprvé se usmívaly. "Děkuji ti," říkaly. Dal jsi mi naději." 

Stačí to? Naděje je takové krásné slovo, ale zdá se často velice křehké. Život se pořád zbytečně zraňuje a ničí. Obrázek malého opuštěného tuleně na ledě nebo malého osiřelého děvčátka ve válce je pořád stejně děsivý ve své bezmocnosti. Uvědomil jsem si, že nakonec nezachrání život na Zemi nic kromě důvěry v život sám, v jeho sílu hojit, v jeho schopnost přežít naše chyby a přivítat nás zpět, až se naučíme tyto chyby napravovat.

S těmito myšlenkami v srdci jsem se opět podíval na obrázek. Oči tuleně se teď zdály mnohem hlubší a uviděl jsem v nich něco, co jsem předtím nepostřehl: nezdolatelnou sílu. "Neublížil jsi mi," říkaly. "Nejsem jedno opuštěné mládě. Jsem život a život nemůže být nikdy zabit. Je to síla, která mne vynesla z prázdnoty prostoru; starala se o mne a dodávala mé existenci živiny proti všem nástrahám. Jsem v bezpečí, protože já jsem ta síla. A ty rovněž. Buď se mnou a pociťme moc života společně jako jedno stvoření zde na Zemi."

Tulení mládě, odpusť nám. Dívej se na nás opět a opět, abys vidělo, jak si vedeme. Ti muži, kteří na tebe pozdvihují své hole, jsou také otci, bratři a synové. Milovali jiné a záleželo jim na nich. Jednoho dne rozšíří tu lásku i na tebe. Buď si tím jisté a věř.

 

Michael Jackson ve své knize Dancing the Dream/ Tanec jako sen v českém vydání

 

 

 

"Země, kterou sdílíme, není skála vržená skrz vesmír, ale živá, pečující bytost."
Michael Jackson

 

"Z nedbalosti jsme kontaminovali a znečištili naši planetu, a tím ubližujeme sobě samým... Životní prostředí je rozšíření našeho těla, dává nám tep lásky, je to orchestr vesmírné symfonie... Uzdravme... sami sebe. Uzavřeme dohodu se životem a  s radostí oslavme nový svět...
Michael Jackson

 

Píseň Earth Song


 

Co východ slunce?
Co déšť?
Co všechny ty věci, o kterých jsi říkal, že bychom měli získat?
Co bitevní pole?
Nadešel čas?
Co všechny ty věci, o kterých jsi říkal, že budou tvé a mé?
Zastavil jsi se někdy, abys´ viděl všechnu tu krev, kterou jsme už prolili?
Zastavil jsi se někdy, abys´ viděl tu plačící Zemi, ta lkající pobřeží
Co jsme to udělali světu?
Podívej se, co jsme udělali.
Co všechen mír, který jsi slíbil svému jedinému synovi?
Co kvetoucí pole?
Nadešel čas?
Co všechny ty sny, o kterých jsi říkal, že budou tvé a mé?
Zastavil jste se někdy, abys´ viděl všechny ty děti, umírající ve válce?
Zastavil jsi se někdy, abys´ viděl tu plačící Zemi, ta lkající pobřeží?

 
Sníval jsem,
díval se ke hvězdám

Teď nevím, kde jsme,
ačkoliv vím, že jsme unášeni daleko...

Hej, co včerejšek? (Co my?)
Co moře? (Co my?)
Nebe se hroutí (Co my?)
Nemůžu stále dýchat (Co my?)
Co netečnost? (Co my?)
Potřebuji Tě (Co my?)
Co cena přírody? (ooo, ooo)
Je to lůno naší planety (Co my?)
Co zvířata? (Co ta?)
(Mnohá) království jsme obrátili v prach (Co my?)
Co sloni? (Co my?)
Ztratili jsme jejich důvěru? (Co my?)
Co plačící velryby? (Co my?)
Pleníme moře (Co my?)
Co pralesní pěšiny? (ooo, ooo)
Spálené vzdor našim prosbám (Co my?)
Co Svatá země? (Co ta?)
Rozdělená náboženstvím (Co my?)
Co běžný člověk? (Co my?)
Cožpak ho nemůžeme osvobodit? (Co my?)
Co umírající děti? (Co my?)
Cožpak neslyšíte jejich pláč? (Co my?)
Kde jsme se dali na špatnou cestu? (ooo, ooo)
Řekněte mi někdo proč (Co my?)
Co miminka? (Co ta?)
Co dny? (Co my?)
Co všechna jejich radost? (Co my?)
Co člověk? (Co my?)
Co plačící člověk? (Co my?)
Co Abraham? (Co jsme byli my?)
Co další smrt? (ooo, ooo)
Zajímáme se?
 

 

Michael recituje svou báseň Planet Earth (Planeta Země) - fanouškovské video