Proslov v Exeteru

Ahoj všichni. Dobrý den krásným lidem Exeteru, skvělým podporovatelům exeterského městského fotbalového klubu. Vítám všechny skvělé fanoušky, kteří přijeli zblízka i z daleka, všechny vaše děti.

Jsem velmi šťastný, že zde dnes s vámi mohu být...(potlesk)... Dnes jsme sem přišli podpořit děti. Přišli jsme podpořit děti s AIDS...(potlesk)... Sdílíme lásku k dětem, pomáháme těm nejmladším, kteří jsou postiženi HIV nebo AIDS. Pomůžeme jim vybudovat dobrou budoucnost, všichni společně pro ně pracujeme, pro budoucnost bez předsudků pro tyto děti a jejich rodiny.

Jsme tady, abychom podpořili a pomohli lidem v Africe najít řešení jejich boje proti HIV, AIDS a malarii skrze vzdělání a povědomí, zaměříme se na jejich smýšlení, ale pomůžeme s léčbou. Jsme tady podpořit vás, stoupence a hráče tohoto skvělého fotbalového klubu...(potlesk)...

Je smutné, že žijeme ve strachu. Každý den slyšíme ze zpráv v televizi, rádiu a novinách o válkách, neustále války. Slyšíme o národech, které si navzájem ubližují, o sousedech, kteří ubližují jeden druhému a dětech, které se mezi sebou zabíjí.

Musíme se naučit žít a milovat jeden druhého, nežli bude příliš pozdě. Musíme zastavit! Musíme zastavit předsudky, musíme zastavit nenávist, musíme přestat žít ve strachu z našich vlastních sousedů.

Chtěl bych, abyste se teď všichni chytili za ruce s osobou, která je nalevo a napravo. No tak! Právě teď! Nestyďte se! Udělejte to. Začíná to teď. K osobě vedle vás. Nalevo a napravo. Myslím to vážně. Právě teď. No tak! Nestyďte se. Udělejte to! Udělejte to! Teď... řekněte osobě vedle vás, že vás zajímá. Řekněte jí, že se staráte, že jí milujete. Řekněte jí, že jí milujete. To je to, co dělá rozdíl.

Společně...(Michael se směje)...(publikum křičí)...společně můžeme změnit svět. Společně můžeme pomoci zastavit rasizmus. Společně můžeme zastavit předsudky. Můžeme pomoci světu, aby žil beze strachu. Je to naše jediná naděje, bez naděje jsme ztracení.

(Potlesk)...(Někdo z obecenstva křičí: ´Kdo vyhraje příští sobotu?´) 

Anglie vyhraje?...(jásot)... Věřím vám. Vy víte, že nevím nic o sportu, ale věřím vám. Děkuji vám všem, děkuji Exeteru. Jsem velice hrdý a šťastný, že tu mohu být. Díky exeterskému fotbalovému klubu.

Díky všem skvělým fanouškům...(Michael se rozhlíží po stadioně)...Vidím Izrael, vidím Španělsko, vidím země z celého světa. Miluji vás!

Díky celému mému týmu. A zvláštní díky patří Davidu Blaineovi...tomu nejlepšímu na světě, Patti Boulayeové a skvělému Uri Gellerovi a Matt Fidesovi. Děkujeme jim a všem ostatním účinkujícím. Prosím, připojte se ke mně v ovacích pro ně.

A především...(do vzduchu stoupají balónky)...Tohle je nádherné. To je symbol naděje. To je pro všechny děti světa.

Miluji vás a děkuji vám za vše.

S láskou, Bůh vám žehnej!

 

Michael Jackson, fotbalový stadion Exeter, Anglie, 14. 6. 2002