Obvinění z roku 1993

 

 

Osudové setkání

Všechno začalo v květnu roku 1992, když se Michaelu Jacksonovi pokazilo auto. Když se Dave Schwartz, majitel půjčovny, dozvěděl, že paní Greenová k němu vede Michael Jacksona, zavolal ženě June a řekl jí, aby přivedla jejich šestiletou dceru a jejího syna Jordana z předchozího manželství, který byl velkým Jacksonovým fanouškem. Tomu bylo tenkrát dvanáct let. Nakonec dali zpěvákovi jejich telefonní číslo.
 

Michael začal chlapci volat, protože rád vedl dlouhé telefonní hovory se spoustou lidí, a vyvinulo se mezi nimi přátelství. Když se Jackson vrátil z turné, June Chandler Schwartz a její syn s dcerou se stali pravidelnými hosty v Neverlandu. V březnu 1993 v něm začal Jordan přespávat. Stejně tak jako spousta jiných dětí i dospělých. Neverland byl místem, kde se měli všichni hosté cítit šťastní a mohli se pohybovat v podstatě po celém areálu a po všech místnostech v domě.

Jacksonovo přátelství s chlapcem bylo z počátku vítáno všemi zúčastněnými dospělými, včetně jeho matky, nevlastního otce i biologického otce Evana Chandlera. Narozen jako Evan Robert Charmatz v Bronxu roku 1944, následoval kariéru svého otce a bratrů a stal se zubařem. "Nenáviděl to. Vždycky chtěl být spisovatelem". Roku 1973 se přestěhoval za prací do West Palm Beach, změnil si své příjmení, "protože mu Charmatz znělo příliš židovsky". V naději, že se stane jednoho dne spisovatelem, přestěhoval se koncem sedmdesátých let do Los Angeles se svou ženou June Wong.

V Chandlerově zubařské kariéře ovšem došlo k několika pochybným momentům a kontrola zubařskou komorou odhalila hrubou neschopnost a neefektivnost jeho praxe. Komora mu zrušila licenci, kterou ovšem později odvolala a suspendovala na 90 dní a podmíněně na dva a půl roku mu prominula trest. Zničený Chandler odcestoval do New Yorku, kde napsal scénář k filmu "Robin Hood: Men In Tights", ale nemohl ho prodat. O pár měsíců se vrátil se svou ženou zpět do Los Angeles.

Když se roku 1980 narodil jeho syn, jeho manželství bylo v troskách. Rozvedli se roku 1985. Matka dostala syna do opatrovnictví. Soudní dokumenty ukazují, že roku 1993, dlužil Chandler své bývalé manželce 68 000 dolarů na alimentech.

Jak zničit hvězdu

Ještě v květnu 1993 Evan Chandler popichoval zpěváka, aby s jeho synem trávil více času. Měl se s ním také dohodnout na finanční pomoci s filmem, který chtěl natočit (ptřeboval cca 20 milionů dolarů).

Ve stejný měsíc odletěl chlapec se svou matkou s Jacksonem do Monaka na udílení cen. Evan náhle začal žárlit. Po návratu z Monaka u něj strávil Jackson opět asi 5 dní, Jackson přespal v pokoji s chlapcovým malým nevlastním bratrem. Přestože Chandler prohlásil, že Jackson a chlapec měli na sobě vždy oblečeni, zrovna v té době začal mít podezření.
 
Začátkem července 1993 nahrál soukromý detektiv Dave Schwartz tajně telefonickou konverzaci s Evanem Chandlerem. Během této konverzace vyjádřil Chandler své obavy o syna a jeho zlost na Jacksona a jeho bývalou ženu. Popisoval, jak si povídali a že Michaelovi přesně řekl, co od jeho vztahu se synem chce. Co ON chce.
 
"Jestli do toho půjdu, nemůžu prohrát a dostanu všechno, co chci a zničím je navždy. June přijde o kluka a Michael o kariéru." Místo toho, aby Chandler zavolal policii, což by v situaci, kdy jde o zneužití dítěte, bylo asi nejvhodnější, obrátil se na právníka. A ne jen tak na nějakého právníka. Obrátil se na Barryho Rothmana.

Chce to krvelačného právníka

Rothman pracoval jako právník v Century City. Kdysi sjednával hudební a koncertní smlouvy. Roku 1978 dlužil Rothman 16 800 dolarů na alimentech. Během let si nadělal mnoho nepřátel, a tak u Nejvyššího soudu bylo podáno více než dvacet žalob týkajících se ho. Roku 1992 byl na rok suspendován, ale nakonec mu byl trest podmínečně prominut. Státní soud potrestal Rothmana roku 1992 za střet zájmů. Rok předtím totiž prohrál případ týkající se dětské péče Muriel Metcalfové. Ta ho později zažalovala, že ji podvedl. Čtyři měsíce poté, co ho vyhodila, začal Rothman bez jejího vědomí presentovat společnost jejího odcizeného společníka Boba Brutzmana.
 
Tento případ je důležitý, protože ukazuje, že Rothman měl zkušenosti před Jacksonovou kauzou s případy zneužívání děti. V době, kdy Rothman pracoval pro Metcalfovou, obvinila Matcalfová Brutzmana ze zneužití svého dítěte a ani to nezabránilo Rothmanovi, aby pro něj pracoval - a za to byl později potrestán.
 
S tímto člověkem se Chandler v červenci roku 1993 pustil do uskutečňování plánu. Toho měsíce také Chandler konfrontoval svou ženu se svým podezřením, ona však považovala celou věc za nesmysl. Řekla Chandlerovi, že hodlá doprovodit Jacksona na jeho světovém turné Dangerous. To Chandlera velmi rozčílilo a pohrozil, že zveřejní důkazy, které měl mít proti Jacksonovi.
 
Jackson bude vydírán
 
Jackson v té době požádal svého právníka Berta Fieldse, aby zasáhl. Fields si najal na pomoc vyšetřovatele Anthonyho Pellicana.

9 července 1993 pustil Dave Schwartz a June Chandler Schwartzová Pellicanovi pásku nahraného telefonického rozhovoru. "Po deseti minutách mi bylo jasné, že jde o vydírání," prohlásil Pellicano. Téhož dne Pellicano odjel do Jacksonova domu, kde byl zrovna na návštěvě Chandlerův syn a jeho nevlastní sestra. Jackson nebyl při jejich setkání přítomen. Pellicano se podíval chlapcovi do očí a začal mu klást přímé otázky. "Dotkl se tě někdy Michael? Viděl jsi ho někdy nahého v posteli?" Odpovědi na obě otázky byly ne. Chlapec opakovaně popřel, že by se kdy stalo cokoliv špatného.
 
Jak poštvat chlapce?
 
11. července 1993 Jackson odmítl setkat se s Chandlerem a tak Rothman a chlapcův otec rozjeli další část plánu. Dostat chlapce do svého opatrovnictví. Chandler požádal svou bývalou ženu, zda by ho nemohl jeho syn na týden navštívit, ale ji nenapadlo, že Chandler jí už syna nevrátí.
12. července Chandler donutil svou bývalou ženu podepsat dokument, který ji zakazoval odvézt mladíka z losangeleského kraje. V hořké bitvě o chlapcovo opatrovnictví, začal Chandler vznášet nechutná obvinění proti Jacksonovi - chlapec stále bydlel se svým otcem). A právě během těchto prvních týdnů, kdy měl Chandler kontrolu nad svým synem, se začalo formovat chlapcovo obvinění.

V té době Rothman zavolal Dr. Mathisu Abramsovi, psychiatru z Beverly Hills.

15. července poslal Abrams Rothmanovi dvoustránkový dopis, ve kterém uvedl, že jde o sexuální zneužívání. Důležitá je ovšem skutečnost, že Abrams uvedl, že pokud by šlo o skutečný a ne hypotetický případ, je ze zákona povinen nahlásit to příslušným úřadům.

27. července Rothman poslal Chandlerovi dopis, ve kterém mu radil, jak nahlásit zneužití dítěte bez zodpovědnosti rodiče." V tomto bodě ještě ale nebylo podáno proti Jacksonovi žádné obvinění, jen skryté narážky propletené v soudní bitvě o opatrovnictví.

Jackson ví, že jde o peníze

4. srpna 1993 se Chandler se svým synem setkali s Jacksonem a Pellicanem. Chandler Jacksona na uvítanou vřele objal, poté sáhl do kapsy, vytáhl Abramsův dopis a začal z něj předčítat pasáže. Když se Chandler dostal k částem týkajících se zneužívání, podle Pellicana chlapec sklopil hlavu a pak se udiveně podíval na Michaela Jacksona, jakoby říkal: "To jsem nikdy neřekl." Na konci setkání Chandler pohrozil Jacksonovi prstem a varoval ho: "Zničím tě." Večer toho dne oznámil Rothman Pellicanovi, že on a Chandler požadují 20 milionů.
13. srpna se Rothman s Pellicanem opět setkali. Pellicano přišel s návrhem - smlouvou na scénář za 350 tisíc. Chandler nabídku odmítl. Rothman na to odpověděl požadavkem tři takové scénáře nebo nic - tento požadavek byl zamítnut.

Psychologické drogy
 
Předtím než Chandler měl kontrolu nad svým synem, byl vlastně jediný, kdo Jacksona z něčeho obvinil - chlapec nikdy předtím Jacksona z ničeho neobvinil. To se ale změnilo jednoho dne v Chandlerově zubní ordinaci.
 
V přítomnosti Chandlera a Marka Torbinera, který pracuje jako zubní anestesiolog, byla chlapcovi podána kontroverzní droga Amytal, kterou někteří lidé mylně pokládá za sérum pravdy. Až po tomto sezení chlapec poprvé vznesl své obvinění.
 
Clevelandský psychiatr Dr. Resnick tvrdí: "Jde o psychiatrickou drogu, pod jejímž vlivem nemůžete spoléhat na to, že lidé mluví pravdu. Lidé jsou pod vlivem této drogy silně ovlivnitelní. Jsou schopni říct vám do nebe volající lži. Lidem mohou být pod jeho vlivem implantovány falešné vzpomínky. Je možné vnutit někomu myšlenku už jen tím, že mu budete klást otázky. Ta myšlenka se může stát jejich vzpomínkou a studie dokázaly, že i kdybyste těm lidem potom řekli pravdu, budou přísahat Bohu, že se to skutečně stalo."
 
Chandlerovo tvrzení, že použil drogu, aby zmírnil bolest během trhání zubu, se zdá           (Ilustr. obrázek)
také silně pochybné. Je neobvyklé, aby tato droga byla použita při trhání zubu. Nedává to smysl, protože existují daleko lepší alternativy. 
    
Vsugerované vzpomínky
 
16. srpna tři dny poté, co Chandler a Rothman odmítly nabídku na scénář za 350 tisíc dolarů - se situace začala vyvíjet. Chandler vzal syna k Mathisu Abramsovi. Během tříhodinového sezení chlapec prohlásil, že Jackson s ním měl sexuální kontakt. Mluvil o masturbaci, líbání a orálním sexu. Abrams je ze zákona povinen nahlásit věc příslušným úřadům, které nakonec kontaktovaly policii.      
          
Média se dozvěděla o případu pět dní poté, co Abrams zavolal úřadům. Během 24 hodin Jackson byl hlavní zprávou sedmdesáti tří televizních stanic jen v losangelském kraji a byl na titulní stránce všech britských novin. Příběh Michaela Jacksona a třináctiletého chlapce se stal šílenstvím a neopodstatněným drbem. Hranice mezi bulvárem a seriózním tiskem v podstatě zmizela. Všichni lačnili jen po skandálu.
 
Policie šla Jacksonovi tvrdě po krku
 
V říjnu roku 1993 se na vyšetřování Michaela Jacksona podílelo 12 detektivů ze Santa Barbary a Los Angeles. Policie zabavila během prohlídky (22.8) v Neverlandu Jacksonovy telefonní seznamy a vyslechla přes 30 dětí a rodin. Všichni popřeli, že by se jich Jackson kdykoli jakkoliv nevhodně dotkl. Přestože neexistovaly žádné důkazy, které by podpořily Jacksonovu vinu, policie ještě zvýšila své úsilí ve vyšetřování a začala dokonce praktikovat agresivní vyšetřovací praktiky včetně lhaní, které mělo donutit děti, aby vypovídaly proti Jacksonovi. Bert Fields tvrdí, že si mu spousta rodičů stěžovala, že jim úředníci jasně tvrdili, že jejich dítě bylo zneužito, i přesto, že samotné děti to rodičům popřely.
 
Až do setkání s policií v srpnu 1993, chlapcova matka June Chandler Schwartzová odmítala Chandlerova obvinění proti Jacksonovi. Úřednící Sicard a Rosibel Ferrufino jí ale řekli něco, co změnilo její názor.

Vyhrožování matce

Na podzim roku 1993, kdy ještě stále pokračovalo vyšetřování, byla pomalu zasévány zrnka mimosoudní dohody. V té době se také June Chandler Swchartzová spojila se svým bývalým manželem a Dave Schwartzem proti Jacksonovi. Udělala to proto, že se bála, co by ji mohli Rothman a Chandler udělat, kdyby se k nim nepřidala. Bála se, že by se ji snažili hrozit žalobou za rodičovské zanedbání dítěte za to, že dovolila jejich synovi přespávat u Jacksona.
 
Po mnoha letech se June přiznala, že kvůli tomu potom se svým synem Jordanem už nikdy nepromluvila!
 
Chandlerův právník prchá

 Rothman přestal zastupovat Chandlera v sprnu, když Jacksonovi právníci na ty dva podali žalobu z vydírání. Zdroj tvrdí, že Jacksonovo obvinění z vydírání nebylo pro policii podstatné. "Nikdy je nebrali vážně. Mohli pro to udělat daleko víc." Jako například to, co udělali Jacksonovi, kterému policie prohledala domy. Měli je prohledat i Chandlerovi a Rothmanovi. A v okamžik, kdy oba muži odmítly dostavit se na policii, měla je porota předvolat.
 
V polovině září začal Chandlerova syna representovat Larry Feldman, který zažaloval Jacksona o 30 miliónů a to byl začátek konce.

Nový Jacksonův právník chce dohodu, Jackson je ve stresu
 
Ode dne, kdy se přidal Weitzman k Jacksonovu týmu, mluvil jen o mimosoudní dohodě. Ale Pellicano a Fields začali shromažďovat důkazy pro soud, který se měl konat 21. března 1994. "Neměli silný případ. Chtěli jsme bojovat, Michael chtěl bojovat. Měli jsme pocit, že bychom mohli vyhrát," řekl Fields.
 
Nejednotnost Jacksonova týmu ale dosáhla vrcholu, když 12. listopadu prohlásil zpěvákův mluvčí na tiskové konferenci, že Michael ruší zbytek turné, aby mohl podstoupit odvykací kůru pro svou závislost na prášcích proti bolesti, které bral během léčby a rekonstrukcích kůže na temeni hlavy po těžkých popáleninách z 80. let. Nastávají rozepře, načež Pellicano a Fields podávají výpověď. Michael Jackson je v Anglii.
 
Prohlídka, focení a porovnávání
 
10. prosince se Michael Jackson vrátil do Ameriky a 20. prosince musel na soudní příkaz podstoupit prohlídku a focení svého těla, což mělo osvětlit, zda Jordan v říjnu správně popsal jeho intimní oblast. Před svými dvěma právníky, svým dermatologem Dr. Arnoldem Kleinem, svým fotografem Louisem Swaynem, seržantem Garym Spiegelem, fotografem  z oddělení šerifa, dermatologem místního právního zástupce - Dr. Richardem Strickem a bodyguardem, se vystresovaný Jackson svlékl do naha a 25 minul stál uprostřed pokoje, zajímco jej ohledávali a fotili.
 
Pro Jacksona, který byl vždy velice stydlivý, byl tento zážitek zlomový okamžik. Byl hluboce zahanbený a jeho rodina v pozdějších letech uvedla, že byl touto událostí nenávratně otřesen.
 
Behěm porovnání Jordanova obrázku a fotografií vyfocených 20. prosince vyšlo najevo, že obsahují podstatné odchylky.
 
Jordan kategoricky tvrdil, že je Michael Jackson obřezaný, ten ale nebyl. Rozdíl mezi obřezaným a neobřezaným penisem je výrazný a je okamžitě poznat na pohled i na pohmat. Lze tedy spekulovat o tom, zda se Jordan, který má židovského otce a je pravděpodobně také obřezán, domníval, že všichni ostatní jsou také (krom toho, v USA je obřízka velice rozšířená, rozhodně nejde jen o Židy). Už jen toto nelze v podstatě vysvětlit jinak, než že Jordan Michaelův penis nikdy neviděl, ani se ho nikdy nedotknul, jinak by věděl, že je "něco jinak."
 
Další věcí je pigmentace. Několik měsíců před tím se Michael Jackson přiznal, že má onemocnění, které ničí pigmentaci jeho kůže a brzy vešlo ve známost, že se jedná o vitiligo. To bylo poté nějakou dobu propíráno ve všech sdělovacích prostředcích, takže se každý mohl dozvědět, že se tato nemoc projevuje různými skvnami, které obvykle začínají na rukou, nohou a genitáliích. Prohlásit tedy, že člověk s vitiligem má nějaké pigmentové skvrny na intimních partiích je přímo logické. Ani tyto skvrny ovšem neseděly s popisem.
 
Co je potom zajímavé, je přístup vyšetřovatelů.
 
Lékař, který se zůčastnil focení, po letech prohlásil, že mu vlastně neukázali Jordanův popis, aby jej tak mohl porovnat se skutečnými fotografiemi. Místo toho mu prý bylo pouze řečeno, že popis pasuje. Totéž si Jordanův právník Feldman dovolil říci na veřejnosti! 5. ledna 1994 ve zcela zavádějícím prohlášení do tisku, kdy (zdánlivě) šel k soudu, aby se pokusil získat nahé fotografie Jacksona. V rozhovoru pro tisk shromážděný před soudní budovou Feldman řekl: "Myslíme si, že skutečnost, že můj klient ví, jak pan Jackson vypadá nahý, je velmi podstatným důkazem o vině pana Jacksona."

Feldman tak vyslal dvě jasné zprávy: Pro legální tým Jacksona - nezáleží na tom, co se na fotografiích ukáže, záleží na tom, čemu lidé věří. Veřejnosti pak Feldman v prohlášení výslovně řekl, že fotografie pasují - a Jackson je tedy vinnen.
 
To, že Feldman lhal, později nikdo neřešil...
 
 
Michaelův vzkaz veřejnosti

22. prosince 1993 vydal Michael Jackson prohlášení o své nevinně, které bylo do celého světa odvysíláno v přímém přenosu televizními stanicemi přímo z Neverlandu.

"Chtěl bych vám ze všeho nejdřív vyjádřit svou nejhlubsí vděčnost za vaši lásku a podporu Mám se dobře a jsem silný. Jak už víte, pobýval jsem od skončení turné v cizině a podrobil jsem se léčení ze závislosti na uklidňujících prostředcích. Tyto léky mi původně lékaři předepisovali, aby utišili mé nesnesitelné bolesti, jimiž jsem trpěl po nedávné chirurgické rekonstrukci kůže. Nyní se objevily mnohé nechutné komentáře, popisující mé údajné odporné chování. Tyto komentáře jsou nepravdivé! Jak tvrdím od začátku, tato hrůzná a nechutná zkušenost brzy skončí. V tomto prohlášení nebudu odpovídat na žádná obvinění. Moji obhájci mi doporučili, abych to nedělal. Řeknu jen, že jsem maximálně znechucen a způsobem, jakým média celý případ pojala. Při sebemenší příležitosti zmanipulovala a rozpitvala každou podrobnost a vyvodila si z toho vlastní závěry.
 
Žádám vás, abyste počkali, až vyjde najevo pravda, a abyste mě předem nezařazovali do žádných škatulek ani mě neodsuzovali. Nepovažujte mě za zločince, jsem nevinný.
 
Tento týden jsem byl úřadem šerifa Santa Barbary a policejním oddělením v Los Angeles donucen podrobit se ponižujícímu a nelidskému vyšetřování. Přišli s povolením, které jim dovolovalo podívat se a nafotit si jakékoliv části mého těla včetně penisu, zadku, stehen a všeho, co chtěli. Údajně hledali jakékoliv skvrny, fleky nebo další důkazy změn pigmentu na mé pokožce způsobené kožní nemocí vitiligo, o které jsem již předtím mluvil. Soudní nařízení rovněž vyžadovalo mou spolupráci při prohlídce mého těla, při níž byl zjišťován stav mé kůže, vitiligo nebo jiný kožní problém. Neměl jsem právo postavit se proti tomuto zacházení a fotografování svého těla zabránit. V nařízení stálo, že pokud se prohlídce nepodřídím, bude to při soudním procesu považováno za důkaz mé viny. Byla to ta nejhorší zkouška v mém životě a já jsem se při ní cítil strašně ponížen. Zkouška, jíž by se neměl podrobovat nikdo. A i když jsem se tomuto nelidskému chování nepokorně podřídil, přítomní zástupci spravedlnosti nebyli spokojeni a chtěli pořizovat stále další a další fotografie. Byla to noční můra, hrůzná noční můra. Ale pokud to má dokázat mou nevinu, mou absolutní nevinu, pak je to v pořádku.
 
Celý život jsem se snažil pomáhat tisícům a tisícům dětí, aby mohly prožívat šťastnější život. Do očí mi stoupají slzy, když nějaké dítě vidím trpět. Nejsem vinen tím, z čeho mě obviňují. A pokud jsem vinnen, pak z toho, že jsem dětem celého světa pomáhal. Že jsem děti každého věku a každé rasy miloval. Že jsem cítil čirou radost, když jsem viděl jejich nevinné a usmívající se tváře. Že jsem jejich prostřednictvím mohl prožívat dětství, které jsem neměl. Jestli jsem vinen, pak tím, že jsem věřil tomu, co Bůh pravil o dětech: ´Nechte maličkých přijíti ke mně a nebraňte jim v tom, neboť jejich je království nebeské.´ V žádném případě se nepovažuji za boha, ale snažím se nést ve svém srdci jeho obraz. Jsem absolutně nevinný a vím, že bude prokázano, že všechna obvinění jsou falešná.
 
Ještě jednou vám, přátelé, děkuji za vaši podporu. Spolu se dočkáme konce toho všeho. Všechny vás miluji, ať vám Bůh žehná. Miluji vás, na shledanou."

Kapitulace Jacksona

Po odchodu právníků Pellicana a Fieldse Weitzman přivedl Johnnieho Cochrana Jr. Koncem roku 1993, kdy vyšetřovatelé okrsku Los Anglese a Santa Barbary požádali porotu, aby určila, jestli by mělo být proti Jacksonovi vzneseno kriminální obvinění, změnila obhajoba strategii a začalo se vážně mluvit o mimosoudní dohodě i přes to, že Jacksonův tým plně věřil v jeho nevinnu.
 
Proč by to dělali vzhledem k výpovědím potvrzujících jeho nevinnu a nevěrohodných důkazech, které měli proti němu?
 
1) Jacksonova emocionální zranitelnost by v té době musela projít obrovským testem kvůli tvrdému pokrytí médii, které by zpěváka trápilo den co den během procesu, který mohl trvat až 6 měsíců.
 
2) Nedalo se spolehnout na to, že by porota vynesla spravedlivý rozsudek.
 
3) Vzhledem k Jacksonovým vysokým příjmům mohla být eventuální vyplacená částka mizivá a měla ukončit nepříjemné soudní tahanice.
 
Už předtím však bylo vyšetřování ukončené kvůli nedostatečným důkazům, odmítnutím třemi velkými porotami a nepřestnostmi ve výpovědích Jordyho a Evana Chandlera. Michael Jackson nebyl soudně z ničeho obviněný - šlo pouze o vyšetřování a hledání důkazů, které však neexistovaly. Přesto se Tom Sneddon snažil najít proti Michaelovi cokoliv.

Mimosoudní dohoda

25. ledna 1994, přes protesty M. Jacksona a jeho právního zástupce, Jacksonova pojišťovna chlapci vyplatila peníze (částku se snaží před veřejností utajit, mluví se o 20 milionech dolarů). Využila tak svého práva obhájit klienta právě peněžním vyrovnáním. Michael Jackson neměl možnost tuto skutečnost řídit nebo jinak ovlivnit, nakonec tedy vyrovnání podepsal: dearjordanchandler.com/?page_id=27  (Den předtím Jacksonovi právníci stáhli žalobu pro vydírání proti Chandlerovi a Rothmanovi.) Zde je originální dokument, který to na jaře roku 2005 potvrdil: heeheeshamone.com/032205mjmemospprtobj.pdf
  
"Osobně jsem proti pricipu cokoliv platit, pokud jde vydírání a o to byl i případ Michael Jacksona, protože tady šlo zcela nepochybně o vydírání. Ale ať si myslím cokoliv, někdy je lepší někomu zaplatit, aby se ztratil, než s ním podstoupit soudní při. Celebrity jsou zranitelné. Aféry jen málokdy končí procesem, ale zlo již je napácháno. I nevinný člověk se někdy rozhodne skandál ukončit co nejrychleji a všemi dostupnými prostředky. Pamatujte si, že tento případ byl vždy o penězích a Evan Chandler nakonec dostal, co chtěl" prohlásil Pellicano. A protože chlapec byl v otcově opatrovnictví, měl Chandler přístup i k chlapcovým penězům...
 
Hned poté, 27. ledna 1994, oznámila agentura Reuters, že fotky Jacksonových genitálií nesedí s chlapcovým popisem. Této zprávě už ovšem média nevěnovala přílišnou pozornost!
 
Výsledek
 
Miliony dolarů byly vynaloženy policií a vyšetřovateli v dvou jurisdikcích. Dvě poroty vyzpovídaly více než 200 svědků včetně 30 dětí, které znaly Jacksona a nenašly jediného spolupracujícího svědka. Celý tento případ je dodnes obviněním jednoho jediného chlapce, který vznesl své obvinění pod vlivem silné psychologické drogy
 
5.11.2009 se Evan Chandler, chlapcův otec, zastřelil ve svém domě, aby ukončil utrpení, které mu způsobovala rakovina.

 

 Jordan Chandler dnes: