O soukromí

 

"Je čas, kdy mám koncert... Mám rád, že přichází spousta lidí a užívá si představení. A pak je tu čas, kdy chcete mít soukromí... když zhasnete světla. To je váš osobní prostor."

Michael Jackson

 

„Nevíte, kdo je váš přítel. Protože jste tak populární a okolo vás je tolik lidí. Jste také izolováni. Stát se úspěšným znamená stát se vězněm. Nemůžete jít ven a dělat normální věci. Lidé se pořád dívají, co děláte. (...) Pokoušejí se zjistit, co čtete, a všechny věci, které kupujete. Chtějí vědět všechno. Dole jsou pořád paparazziové. Narušují mé soukromí. Překrucují skutečnost. Jsou mojí noční můrou." 

Michael Jackson v rozhovoru s Paulem Therouxem

 

 

"Zeptáte-li se na to, proč ve společnosti tak často nosím sluneční brýle, odpovím že to je proto, že jednoduše nemám rád, když se musím neustále dívat někomu do očí. Je to způsob, jak se mohu alespoň trochu skrýt."

Michael Jackson ve své knize Moonwalk

 

 

"Miloval chodit ven, ale nemohl, pokud nebyl inkognito. Vzpomínám si, že jsem na něj čekal před kinem Universal Studios v Hollywoodu, abychom se šli podívat na na Beowulfa. Řekl: ´Setkáme se před kinem.´

Nevím, na co jsem myslel. Čekal jsem, že se mi ukáže Michael Jackson. Byl jsem s ním někde mnohokrát, když byl přestrojený - jednou šel do kina v New Yorku jako dcera Mata Hari. Nevěřili byste některým převlekům, ve kterých jsem ho viděli.

Takže jsem tam postával a rozhlížel se. Mladí turisté ke mně běželi, abych jim dal autogram, protože mě znali z Muzikálu ze střední a nějaký starý muž na vozíku se ke mně přibližoval a přibližoval, dokud jsem nevykřiknul: ´Ty sketo!´ Byl to Michael a pod maskou se smál.

Dovezl jsem toho starého muže do kina - byla to jediná možnost, jak se mohl dostat dovnitř a především ven. Museli jsme ho tam propašovat, protože kdyby lidi věděli, že je uvnitř, bylo by téměř nemožné dostat ho ven."

 

Kenny Ortega

 

 

"Mí bratři a já jsme se se strejdou Michaelem chystali do nákupní galerie Sherman Oaks. Strejda si připravoval k nasazení svůj typický převlek. Tehdy to byla paruka (nebo basketbalová čepice), knírek a bradka. My ho zastavili a zeptali se ho, jestli to k němu nepřitáhne ještě více pozornosti. ´Lidé očekávají, že budeš v převleku.´

Odpověděl: ´Já musím, Applehead. Je to jediný způsob, jak můžu jít volně na veřejnost.´

Po několik minutách jsme ho přesvědčili, aby zkusil jít ven bez jakéhokoli převleku a řekli jsme mu: ´Lidé si ani nepomyslí, že to jsi ty. Budou si myslet, že je to pouze podoba.´

Nakonec souhlasil, že to tentokrát, kvůli nám, zkusí. Zamířili jsme tedy do nákupní galerie. Bez převleku. Byl jsem naprosto přesvědčený o tom, že náš plán bude fungovat. Netřeba dodávat, že jakmile jsme do obchoďáku vstoupili, ani ne za minutu jsme doslova běželi k autu. Po tom dnu už jsem nikdy nezpochybňoval strejdovu potřebu převleků. :-)

 

Taj Jackson, Michaelův synovec

 

 

"Jeden by se musel divit důvodům, proč se Michael pouštěl do tak neskutečných převleků. Zdálo se, že kdykoliv opravdu chtěl pozornost, oblékl si směšný kostým, který mu přinesl požadovaný výsledek. Například, jednou šel Michael do klenotnictví v Simi Halley v Kalifornii, byl schovaný pod basketbalovou čepicí, podezřele vypadajícím knírkem a falešnými nasazovacími zuby. Doprovázel jej chlapec. Neustále si nervózně kontroloval knírek pomocí koukání se do zrcadla. Když zaměstnanci spatřili toho podezřele se chovajícího týpka, ochranka jej požádala, aby vyšel ven a podal jim vysvětlení ohledně svého chování.

´Já musím nosit převlek,´ řekl Michael. ´Jsem Michael Jackson.´ Poté Michael odstranil své přestrojení. K obchodu se přiřítila tři policejní auta a okolo začala tlačenice. Přítomnost Michaela a policie způsobila obrovskou hysterii, každý z přítomných chtěl získat autogram. Michael se všem vesele podepsal. Pravděpodobně si to Michael zorganizoval za tímto účelem, a to si myslel nejeden z přítomných lidí. Jednoduše chtěl pozornost. Miloval své fanoušky a také miloval vědomí, že jej stále milují.

 

Jindy už věci neklapaly tak snadno. Jednou jel Michael v přestrojení ve svém Rollsu a zastavila ho policie, protože auto vypadalo "jako kradené". Jistě, mezi policií v Americe byl stále přítomný rasismus a policisté rutinně zastavovali černochy, kteří řídili drahá auta. Michael s sebou neměl řidičák a ještě tam měl nezaplacenou pokutu. Úředník mu nechtěl uvěřit, že je Michael Jackson, a to ani po tom, co si sundal převlečení. Michael věděl, že ho odvezou do vězení. Bill Bray se za něj ale zaručil. Michael potom řekl: "Byla to vůbec ta nejúžasnější věc! Nikdy bych si nepomyslel, že bych mohl jet do vězení. Bavila mě každá sekunda toho všeho!"

J. Taraborrelli v knize ´Michael Jackson - magie, šílenství, celý příběh´

 

 

"Nikde na světě nemůžu jít a mít soukromí. To co bolí nejvíce je, že je vám vaše soukromí odebráno. Vyjádřím to takhle - žiješ v akváriu. Snažím se převlékat do různých převleků, ale lidé je všechny znají, je to těžké, velmi těžké."

Michael Jackson

 

 

„Když chtěl kamkoliv jít, muset dát vědět ochrance a musel to dopředu naplánovat. Pokud chtěl jít do obchodu, muselo se tam zavolat, aby ho pro něj zavřeli. Byl vězněm hotelového pokoje, opravdu.

Kompenzoval si to tak, že si pro sebe a svůj doprovod dopřával speciální exkurze. Někdy byl pro veřejnost uzavřený tematický park, takže si ho on a jeho tým mohli užít bez toho, aby je někdo pronásledoval.“

Jennifer Batten

  

 

“‘Nemůžu chodit na filmy,’ řekl Michael. Všichni jsme věděli, co to znamená: nemohl chodit mezi lidi, aniž by mezi paparazzi nezpůsobil poprask. A jedno z dětí řeklo: ´Můžeme tě převléknout a přestojit.’

“A to taky udělali. Sjeli výtahem k jeho apartmá a převlékli ho do svých šatů. Oblékli mu šálu a džíny a vlasy mu nacpali pod čepici, kterou mu dali na stranu v gangsterském stylu. Michael ale nechtěl schovat svou kadeř, chtěl si jí nechat na čele, aby jí mohl vidět celý svět. Děti mu řekly, že si tu kadeř musí schovat, protože jinak to bude každému jasné, on byl ale neoblomný. ´Ne, ne, musím jí mít venku,´ řekl. Myslím, že to mluví za vše. Nechtěl být vidět, ale tak trochu vlastně ano, což je podle mě časté, jestliže jste slavní."

David Foster

 

 

„Michael vždy záviděl, když jsem mu vyprávěl o svých dobrodružstvích s přáteli. Mnohokrát se převlékl do jakéhosi převleku a byl připravený vyrazit se mnou, ale na poslední chvíli si to rozmyslel a nebo ho zadržela jeho ochranka, která kroutila hlavami a jednoduše řekla jeho ambicím ne. Namísto toho si tedy nalil vysokou sklenici pomerančového džusu a uvelebil se doma k večernímu sledování starého filmu v TV a řekl mi, abych utrtil pár dolarů navíc i za něj. To jsem s radostí dodržel.“

Gotham Chopra

 

"Pro tak milující muže bylo velmi těžké, když nebyl se svými dětmi. Když letěl do Anglie, aby se mnou a Davidem Blainem navštívil fotbalový klub v Exeteru, věděl jsem, že s sebou zoufale chtěl vzít svoje děti, Prince, Paris a Blanketa. Ale nemohl: věděl, že paparazziové by udělali všechno pro to, aby získali jeho fotku s jeho syny a dcerou. 

Věřím, že Michael záviděl, co udělal John Lennon, když se narodil jeho syn Sean - chtěl opustit zábavní průmysl a stát se tátou na plný úvazek. Ale Michael byl dokonce větší hvězda než Beatles a bylo nemožné, aby byl, byť jen na den, obyčejným člověkem.

To zapříčinilo muka frustrací. Ztráta jeho vlastního dětství jej hluboce zranila, ale ještě mnohem bolestivější bylo to, že byl chycen v soudních procesech a zdravotních problémech v době, kdy všechno, co chtěl, bylo být se svými dětmi v jejich nejdrahocennějších letech.

Uri Geller, izraelský jasnovidec a kouzelník

 

 

To vlevo je Michael :-)