Jejich výchova

 

"Jeho otcovské výkony byly ukázkou toho, jak by otcovství mělo vypadat. Zahrnoval je (děti) láskou, jakou nám dávala matka, a poskytoval jim takové city, jaké nám náš otec - ne vlastní vinou - poskytnout nedokázal. To ale neznamená, že je rozmazloval: jeho disciplína byla autoritativní, ale ne fyzická. Pamatuju se, jak jednou Prince i Paris vyváděli a já byl na návštěvě se svými dětmi. Michael tehdy zaševelil hlasem slabým jako vánek: ´Moc se za vás stydím, když takhle zlobíte!´ řekl jim. ´Hned jděte do svých pokojů!´

Obrovsky je uměl učit způsobům, úctě a laskavosti, a trval na tom, aby promluvily, když někdo vstoupí do místnosti. Říkal jim: ´Představte se... Pozdravte... Řekněte, jak se jmenujete.´ Když vstoupil někdo dospělý, neexistovala záminka, aby se rozptylovaly hračkami. Jeho přímost patřila k upřímné komunikaci, která podle jeho názoru měla při výchově dítěte nepřekonatelný význam. Vždycky jim říka, každičký den, že je milujete, objímat je a být u nich, když usínají, aby mohly věřit, že tu jste pro ně - tak jako on vždycky byl."

Jermaine Jackson, Michaelův bratr

 

Děti byly Michaelem vedeny k tomu, aby hračky, které mají, nepovažovaly za "své", jestliže mají okolo kamarády a že jediný důvod pro to mít peníze je, aby mohly z nich plynoucí výhody sdílet s ostatními.  

Když byl Michael v roce 2005 v Londýně, Paris v hotelovém lobby spatřila celou řadu balónků. Chtěla jeden a zaměstnanec hotelu běhal okolo a hledal nůžky. Michael ho ale zarazil a řekl Paris: "Je mi to líto, Paris, nemůžeš žádný dostat, nejsou tu pro nás, jsou pro charitu. Miluju tě, ale jen proto, že jsi má dcera, neznamená to, že můžeš mít všechno, co bys ráda." Plakala a personál hotelu jí šel balónek dát, ale Michael řekl: "Je to moje dítě, řekl jsem jí ne, musí to pochopit."

 

Rabín Schmuley: Co se ale stane, když musíš děti ukáznit? Děti se rodí s potenciálem pro dobro, rodiče jim však musí vštípit hodnoty. Bez milujícího rodiče, který je také přísný ohledně kázně, to nikdy nemusí vyjít najevo.

Musíš tedy Prince a Paris potrestat,protože dítě musí vědět, že "Ne" je "Ne!" A jsou určité věci, které nemohou dělat.

  Michael Jackson:   Musíš je ukáznit bez vzteku. To je první důležitá věc, kterou bych řekl všem rodičům. Uděláte-li to se zlostí, ublížíte-li jim, řeknete si: "Co jsem to udělal."

Jestliže Prince nebo Paris udělají něco darebného nebo špatného, něco jim vezmu a to jim zlomí srdce. Ale musíš je potrestat. Ptal jsem se Elizabeth (Taylor), co bylo jejím největším trestem. Řekla, že s nimi mluvila tvrdě a když udělaly něco opravdu špatného: "Ohnula jsem je přes koleno a dala jsem jim pořádně na zadek." To já nemůžu. Kdybych je uhodil a ony by brečely, zabilo by mě to - vědět, že brečí kvůli bolesti, kterou jsem jim způsobil. Jsem proti bití dětí. I přesto, že jsou vě škole děti, které učitelům říkají ´F U´. Něco se musí udělat, ale ne tohle. Nemohl bych to udělat (uhodit dítě). Vidím je brečet, když musí jít do kouta, kam je posílám, když zlobí.

Rabín Schmuley: Jeden z tvých hlavních principů jako rodiče je to, že nechceš, aby se tvé děti někdy bály.

Michael Jackson: Nikdy. Myslím, že předtím, než někdo své díte potrestá, měl by se na sekundu zastavit, zhluboka se nadechnout a tiše se pomodlit. Udělej to a pak je potrestej tím nejvíce milujícím způsobem, jakým můžeš. Nedělej to se vztekem. Děláš-li to se zlostí, jsi zoufalý a příliš to bolí. Je to špatný způsob.

Rabín Schmuley: Takže chceš dát Princi a Paris bezpodmínečnou lásku, která je, až vyrostou, ujistí, že tu je silný charakter, otec, který je miloval celým svým srdcem a duší?

Michael Jackson: Oh, oni už to vědí. Jsou to jen malé děti a říkají věcí, které jsou pro malé děti docela neobvyklé. Objímají mě kvůli nějaké drobnosti, kterou jsem jim dal před dvěma týdny, což je sladké. "Děkuju ti za toho králíčka, kterého jsi mi dal." Říkám: "Princi, to bylo před dvěma týdny. Není zač." Pořád to dělají, je to sladké. To je láska.

Rabín Schmuley: Pokud Prince a Paris udělají něco špatného, potrestáš je, ale nikdy nezesměšníš.

Michael Jackson: Nikdy je nezesměšním.

Rabín Schmuley: Takže řekneš: "Princi, to bylo špatné."

Michael Jackson: Mluvil by jsi o tom tak, aby pochopil. Nezesměšníš ho, ani náhodou. To je špatné.

Rabín Schmuley: Myslíš, že nejen dospělí, ale i děti mají smysl pro vlasdtní důstojnost?

Michael Jackson: Ano. Nikdy je nezesměšníš před jejich kamarády. Nikdy, nikdy, nikdy. Pokud tak uděláš, nikdy na to nezapomenou.

Rabín Schmuley: Takže, podle toho co říkáš, cítíš, co všechno je na dospělých hrozné- v tom smyslu, že mohou zapříčinit bolest, že mohou ukázat hněv? Je to něco, čím jsi nikdy nechěl být? Je jedním z důvodů, proč jsi trval na tom, zůstat jako dítě to, že tě znepokojuje rozvoj agresivity dospělých?

Rabín Schmuley: Jsi jediný rodič vychovávající své děti. Jedna věc, na které se lidé shodnou, je potřeba mít ve výchově dětí zahrnuty ideálně oba rodiče. Budou tvé děti trpět tím, že je vychovává pouze jeden rodič? Nebo věříš, že jsi to schopný kompenzovat dostatkem lásky za oba rodiče?

Michael Jackson: Ano, a nebo polovinou toho, který je skutečně nechce. Pokud miluješ skutečně bez výhrad, vším, co máš, zasloužíš si vychovávat je sám. Je to všechno, co potřebují. Je to láska.

Rabín Schmuley: Věříš tedy, že to není otázkou čísel. Jeden člověk jim to může poskytnout, pokud je jeho láska nepodmíněná. 

Michael Jackson: Rozhodně.

 

 

Prince pomáhá ve školní charitě:

Picture