Tvořivost a inspirace

  

♣ Všichni nejvíce tvůrčí lidé jsou jako děti ♣

 

 

SB: Když se narodili Prince a Paris, změnil se tvůj pohled na tvou kariéru, tvou hudbu, tvou tvořivost, na všechno?

 

MJ: Stali se v mém životě skutečnou prioritou. Práce, kterou teď dělám, je téměř vrcholná podoba mé tvořivé schopnosti, protože jí ve mně inspirují... inspirují mě.  

 

SB: Takže zatímco jsou ve tvém životě prioritou, říkáš také, že obohatili tvou kariéru, protože jsi více umělecký a máš ve svém životě více inspirace. První věc, kterou jsem ti kdy po telefonu řekl, byla: "Ahoj Michaele, to v pozadí je tvůj syn?" Ty jsi řekl: "Ano, to je můj syn. Jsou nejlepší, no ne?" To byla první věc, kterou jsi mi řekl.

Je to část tvé kreativity, že s Princem a Paris a ostatními dětmi můžes být přirozený, ale s dospělými ne? Pro děti nejsi superstar. Jsi prostě Michael.

 

MJ: Je jim to jedno a já mohu být sám sebou a skočit do jejich magického světa. To je svět, ve kterém jsem vždy, po celý svůj život, žil. Je to ta úroveň a vědomí, ze kterého pochází všechna ta veliká kreativita, veškeré nadání, ať je to sochař, umělec či malíř, tahle úroveň dětské prostoty. Pochází to odtamtud. Opravdu. Je to ta čistota Boha a myslím, že jsme se nedostali k pochopení toho, kým děti jsou. 

Děti se stanou podmíněné tím, co nazýváme "tlakem okolí" a snaží se přizpůsobit se tomu, jakými si myslíme, že by měli být - chovej se podle toho, kolik ti je, chovej se jako teenager, chci být muž - a ztratí tu jedinečnou kouzelnou věc, kterou není být dětinský, ale být jako dítě. Všechna kreativita, od Michelangelovy práce k Spielbergovi a Georgeovi Lucasovi... všichni nejvíce tvůrčí lidé se prostě chovají jako děti.

______________________________________________________________________
Všechna veliká kreativita, veškeré nadání, ať je to sochař, umělec či malíř, pochází z téhle úroveně dětské prostoty.

_________________________________________________________________________________

Hrají hry jako Nintendo nebo čtou komiksy a většinu lidí by šokovalo, kdyby to věděli. Ale já se okolo těchto lidí pohybuji a vidím to, vím to. I já to dělám. Mám komiksy a miluju je. Naše děti jsou tou nejcennější věcí, kterou máme a když vidíme, co se děje, pro mě to znamená vidět problémy, které ve světě máme s dětmi, myslím, že moc dobře chápu proč. Tohle je největší jednoslovné poselství všech dob - láska. A děti tě učí, jak milovat.

 

SB: V Oxfordu je mnoho ze všech největších mozků jako děti. Jsou skvěle výstřední. Vždycky mají venku košile. Nikdy nemají učesané vlasy. Polovinu času neví, kde jsou. Pořád něco ztrácí. Jsou to typičtí roztržití profesoři. Podívej na Robina Williamse a na to, jak "nedospělý" dokáže být. Nemyslím to hanlivě.

 

MJ: Miluju, když se tak chová. A Jim Carrey, když se chová jako cvok. Miluji to.

  

SB: John Belushi, myslím, říkal, že jeho tvořivost pochází z kokainu. Ale je to totéž, protože jeho kokain uvolňoval, když byl moc omezený,

_____________________________________________________________________
Slyšel jsem, že buňky v těle se vlastně hýbou do rytmu hudby, kterou posloucháme... A děti se do rytmu fyzicky pohybují. Cítí to v těle.
_____________________________________________________________________

příliš strnulý. Byl to jeho způsob přesáhnout omezení a zábrany, ačkoli tím nejvíce možným destruktivním způsobem. Je to totéž jako opít se. Lidé pijí alkohol proto, aby ztratili zábrany. Jsou to prostě různé způsoby vnitřního osvobození a svobody. Existuje negativní, destruktivní a zhoubný způsob, jak toho dosáhnout, např. drogy a alkohol, a nebo zdravý způsob, kterým je návrat k nevinnosti.

Picasso jednou řekl, že každé dítě se rodí jako umělec, což my, samozřejmě, vidíme od chvíle, kdy miluje kreslení. Myslíš si, že děti jsou vrozeně muzikální?

 

MJ:  Slyšel jsem, že buňky v těle se vlastně hýbou do rytmu hudby, kterou posloucháme. A bylo prokázáno, že různě reagují na hoboj, flétnu nebo basu. A děti se do rytmu fyzicky pohybují. Cítí to v těle.

 

SB: Reakce dětí na hudbu se zdá být opravdu intuitivní. Objevuje se přirozeně. A zdá se, že ty sis ten přirozený pohyb udržel. Prostě se musíš hýbat.

 

MJ: Musím. Nemohu tomu pomoci. Slyším hrát hudbu a divím se, proč se nikdo jiný nehýbe. Mé tělo prostě musí. Skutečný tanečník je ten, kdo dokáže interpretovat zvuky, které slyší. Staneš se basou, staneš se bubnem, staneš se houslemi, hobojem. Myslím, že tohle všechno je vnitřní, ne vnější. Není to o přemýšlení. Proto když si tanečník začně počítat - jedna a dvě a tři - přemýšlí a to všechno by mělo zmizet. To, že počítají, jim vidíš na tváři. Tvůj výraz musí být v souladu s tím, co cítíš v těle. Proto já kolikrát nevím, kam jdu. Je to prostě improvizace. Vytváří se to samo. Přesto ale, když chceš vyjádřit sám sebe, prochází tvoje tělo peklem. Musíš být dost zanícený. 

 

Další kapitola: Zvídavost