Michael a problémy nadaných dětí

 

"Ze všech tajemství obklopující Michaela Jacksona, jeho genialita byla nezpochybnitelná od počátku jeho profesionální kariéry v pěti letech.

Rovněž se zdá, že většina dospělých pověřených péčí o toto výjimečné dítě ho využívala pro svou vlastní slávu a bohatství. Zdá se, že všechna láska a obdiv dopadající na Michaela Jacksona po celý jeho život ze všech koutů země nikdy nezaplnili prázdnotu vyhloubenou během jeho unikátního dětství.

Vzpomínám si, jak jsem před několika lety sledovala Bashirův ´dokument´ Living with Michael Jackson a přemýšlela, proč se žádný psycholog nezdál zabývat jeho zážitky z dětství jakožto hluboce nadaného dítěte.

Během rozhovoru mluvil Jackson o zdráhání jeho otce poslechnout si jeho zpěv, protože trval na tom, že hlavním zpěvákem skupiny je Jermaine. Udělal tak jen na naléhání své ženy. Jakmile viděl talent svého syna, stal se Michael hlavním zpěvákem. Bylo téměř jistě nemožné, aby jeho starší bratři, kteří byli sami ještě děti, nezáviděli, že jejich fenomenální mladší bráška zaujímá vedoucí postavení na pódiu, zatímco se z nich stávaly superhvězdy. V rozhovoru Michael mluvil i o svých bratrancích a dokonce svém otci, jak si z něj dělali legraci v období jeho dospívání, především z jeho mastné pleti a velkého nosu. Možná se jeho otec snažil udržet jeho mladé ego na uzdě, aniž by si uvědomil, že někdo tak geniální a talentovaný může být neuvěřitelně křehký.

Ačkoliv Michaelovo nadání bylo mnohem hlubší než většiny ostatních, jeho příběh je výbornou ukázkou útrap, kterým tyto děti čelí. Na prním místě je fakt, že tyto děti jsou opravdu křehké. O všem přemýšlejí více do hloubky než jejich vrstevníci, často mnohem hlouběji než dokážou vyjádřit slovy. Představa hladovějícího dítěte na druhé straně světa může ve snech sedmiletého nadaného dítěte strašit celé týdny. Talentované děti bývají přecitlivělé, jak fyzicky tak emočně. Slyší více, cítí více, rozeznávají více chutí a jsou citlivějsí. Tyto zvýšené smysly mohou být ohromující a filtrování fyzického a emocionálního hluku může být vyčerpávající. Michael mluvil o tom, že omdléval, když jeho otec vešel do pokoje. Když byl Mozart malý, zvracel kvůli hlasitým zvukům. Další věcí, kterou Michael zmínil v rozhovoru, bylo to, že když byl dítě, někteří lidé mu říkali dvaačtyřicetiletý trpaslík. To je další nápadný problém nadaných dětí; vyvíjejí se asynchronně. Mohou se zdát mnohem starší nebo mladší než je jejich skutečný věk. Záleží to na situaci, ve které se zrovna nachází.

Nejdůležitější je, že nadané děti jsou často vyloučeni z kolektivu svých vrstevníků a dokonce i dospělých. Kvůli tomu se pak cítí divně nebo zvláštně. Lidé okolo často žárlí na jejich talent, nebo jednoduše nemohou pochopit, proč takové dítě reguje tak, jak reaguje, ať už jsou jeho zvlástosti jakékoliv. (...)"

Heather Siladi, odbornice na veřejné vzdělání v San Diegu

 

Komentáře: Michael a problémy nadaných dětí

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek