Zázračné dítě

"Michael Jackson nebyl umělec, který se objeví jednou za deset let, jednou za generaci nebo jednou za život. Byl to umělec, který se objeví jen jednou, tečka. Měl jsem to štěstí, že jsem ho potkal, když mu bylo devět let. Už tehdy vyzařoval něco tak podmanivého, že jsem si s tím, upřímně řečeno, nevěděl rady. Jak na mě může dítě takhle zapůsobit? Byl to tak silný vjem, že jsem okamžitě zapomněl na své pochybnosti ohledně byznysu s ´vystupujícím dítětem´ a spěchal vytvořit Michaelovi a jeho bratrům takové podmínky, které umožní obohatit a rozšířit jejich talent.

Už tehdy si sám sebe velmi dobře uvědomoval. Věděl, že je výjimečný. A přitom mohl tančit, zpívat nebo hrát jako kdokoliv jiný – jenže on to chtěl dělat lépe. Poháněl ho hlad po učení, po neustálém překonávání sebe sama, po tom být nejlepší. Byl vynikajícím studentem. Učil se od těch nejlepších a snažil se být ještě lepší. Zvedl svou laťku vysoko a pak ji PŘEKONAL. Měl talent a kreativitu, které ho vystřelily do stratosféry a spolu s ním i úroveň zábavy."

Berry Gordy, zakladatel Mottownu, v úvodu Michaelovy knihy Moonwalk


"Už jen kdyby udělal pouze to, co udělal jako dítě, byl by géniem, za kterého je dnes považován. Protože není přirozené, aby dítě zpívalo tímhle způsobem, s takovou hloubkou, s takovým množstvím emocí, s takovou interpretací, intenzitou, čistotou a citem. Jediný hudebník, ke kterému to mohu přirovnat, je Mozart.

Lenny Kravitz, zpěvák

 

"Co si na Michaelovi pamatuji nejvíc, je jeho smích, jeho charisma, jeho šarm. Zdálo se, jako by to byla stará duše. Když vystupoval, prováděl pohyby, které by mohl zvládnout pouze ostřílený veterán jako James Brown."
 
Randy J. Taraborrelli, životopisec MJ

 
"Nevěřil jsem, že někdo tak mladý by mohl mít tolik citu a duše a znalostí. Věděl toho hodně – musel něco vědět, aby zpíval tu píseň takovým způsobem."

Smokey Robinson, zpěvák
 

"Když začali Jackson 5 vystupovat, veřejně, řada lidí prohlašovala, že řeč těla a emoce, které Michael předvádí, neodpovídají jeho věku. Říkalo se - tehdy i dnes - že je to stará duše čerpající z pocitů, které nemůže znát, natož jim jako dítě rozumět. Lidé dokonce tvrdili, že je to důkaz toho, jak rychle byl nucen dospět. Pravda je prostší: bylo to jen další dítě napodobující dospělé. Michael byl mistr imitace, a to díky Josephově vedení, našeho učitele dramatiky. Vždy když si nějaká písnička žádala srdcebol nebo žal, říkával nám: ´Ukaž to ve tváři, chci to cítit...´ Michael padl na kolena, chytil se za srdce a zatvářil se...ztrápeně. ´Ne. NE!´ namítl náš nejpřísnější kritik. ´To nevypadá věrohodně. Já to necítím.´

Michael zkoumal lidské emoce ve tvářích druhých do nejmenšího detailu, stejně jako v případě zpěvu a tance, Kdybyste se ho tehdy zeptali, co to dělá, papouškoval by po tátovi: ´Jenom se snažím prodat ten text...´ Při zkouškách se začal více zaměřovat na požadované šoumenství, proto si pouštěl desky Jamese Browna a tentokrát si hudbu rozebíral po jednotlivých krocích a tanečních pohybech. Anebo s rukama pod bradou ležel na koberci v obýváku a díval se na film s Fredem Astairem. Žádné poznámky si nedělal: jen fascinovaně sledoval obrazovku a všechno do sebe nasával jako houba. Pokud už byl v posteli, Joseph v práci a v televizi zrovna běžel James Brown nebo Fred Astaire, přišla za námi máma do ložnice a špitla: ´Michaele, v telce je James Brown!´

V případě Jamese Browna a Freda Astaira se pro Michaela dokázal zastavit svět. Modlou pro něj byla dokonce i země, na které tančili.

(...) Michael (televizi) využíval jako nástroj k ukládní všeho možného do paměti. Pokud někde zahlédl udělat nějaký pohyb, okamžitě si ho přisvojil, jako by mu mozek ihned vyslal do těla jakýsi signál. Sledoval Jamese Browna a stal se z něj James Brown Junior. (zde více o tom, jak se Michael učil a pozoroval) V jeho pohybech byla už od samého počátku pružná obratnost. Už tehdy byl zkrátka mužem tančícím v těle dítěte. Měl to vrozené. Vždycky znal svou úlohu a nikdy se neptal, co má dělat."

Jermaine Jackson, Michaelův bratr ve své knize You are not alone, Michael


"Od chvíle, když byl Michael ještě velmi malý, zdál se mi jiný než ostatní děti. Nevěřím na reinkarnaci, ale víte, jak se děti pohybují nekoordinovaně? On se tak nikdy nehýbal. Když tancoval, vypadalo to, jako by byl někdo starší.

 Byla jsem z toho docela vystrašená. Byl tak mladý. Nechodil ven a moc si nehrál. Abych řekla pravdu, nevím, kde se to v něm vzalo. Prostě to uměl."

"Myslím, že Michael se s tím narodil, protože ačkoliv byl ještě maličký, tříletý, a ostatní děti zpívávaly a on ... To je to, co mě upozornilo, že je zpěvák. Byl v rohu, oni zpívaly a z něho vyšel perfektní souzvuk a já si říkala: ´Můj bože, kde se to v něm vzalo?´ A potom, když mu bylo kolem 5 let, oni přemýšlely, jaký udělat taneční krok do téhle choreografie. A on to dělal. Říkal jim: ´Ne, udělejte tohle a udělejte tamto.´"

Kathrine Jackson, Michaelova matka 
 

"Už jako malý kluk jsem uměl ihned napodobit taneční kroky, které jsem někde viděl. Jiní lidé se musí učit krok za krokem, musí si u toho počítat a říkat nohu dát sem a bok natočit doprava a když bok otočíte vlevo, tak krk musí jít támhle...prostě tyhle věci. Ale já když to vidím, tak to napodobím 
hned.

 Při natáčení The Wiz jsem se taneční figury učili společně – Plecháč, Lev, Diana Rossová a já – a oni na mě byli čím dál tím víc naštvaní. Nepřišel jsem na nic, co jsem dělal špatně, až si mě jednou Diana vzala stranou a řekla mi, že ji přivádím do rozpaků. Zůstal jsem na ni zírat. Cože, já? Do rozpaků? Dianu Rossovou? Řekla mi, že neví, jestli si to uvědomuju, ale že se ty tance učím trochu moc rychle. Pro ni i pro ostatní že je pak vlastně ostuda, když se nedokážou učit ty kroky tak rychle, jak je choreograf předvede. On že nám něco ukáže, vyzve mě a já to zatančím. Když potom vyzve ty ostatní, musí se to teprve učit a vypadají jako nemehla. Oba jsem se tomu zasmáli, ale já jsem si od té doby dával dobrý pozor, aby lehkost mého učení nebyla tak nápadná."

Michael Jackson ve vé knize Moonwalk
 

"Michael pustil film Freda Astaira a pak mi řekl: ´La Toyo, udělej ten taneční pohyb a potom ho udělám já.´ Udělala jsem několik prvních kroků a pak jsem přestala, protože jsem se potřebovala podívat znovu, abych okopírovala ten zbytek. Michael prostě začal tančit a každý krok byl naprosto správný. Už jako dítě jsem věděla, že je odlišný, výjimečný." 
 
La Toya, Michaelova sestra
 
"Jednoho dne, to jsem byl v první třídě, jsem účinkoval v programu, který se hrál před celou školou. Každý z nás ve třídě si měl něco připravit, a tak jsem šel domů a radil se s rodiči. Rozhodlo se, že si vezmu dlouhé černé kalhoty, bílou košili a  zazpívám píseň Clim Ev´ry Mountain z muzikálu The Sound Of Music. Když jsem dozpíval, reakce publika mě ohromila. Potlesk byl bouřlivý, lidé se usmívali a někteří dokonce i vstávali. Moje učitelky plakaliy a já tomu vůbec nemohl uvěřit. Všichni byli šťastní a způsobil jsem to já. Byl to úžasný pocit. Byl jsem z toho ale taky trošku zmatený, protože jsem vlastně neudělal nic zvláštního. Jenom jsem zazpíval písničku, kterou jsem doma zpíval každý večer. Na jevišti nevnímáte, jak zní váš zpěv, nebo jakým dojmem působíte. Prostě otevřete ústa a zpíváte."

Michael Jackson ve své knize Moonwalk

 

 "Vzpomínám si, že (když jsem byl malý), měl jsem často pocit, že by se nějaká písnička měla zpívat jedním způsobem, zatímco producenti měli názor jiný. Dlouho jsem byl poslušný a nic jsem nenamítal. Jednou ale přišla chvíle, kdy už jsem měl toho nařizování dost. Bylo to někdy v roce 1972, bylo mi čtrnáct let a připravovali jsme písničku Looking Through the Windows. Chtěli, abych to zpíval určitým způsobem, ale já věděl, že to je špatně. Je jedno, kolik je vám let, ale když víte, že to ve vás je, tak by vás měli poslouchat. Pohádal jsem se s producenty a odešel jsem hrozně naštvaný."
 

Michael Jackson

O tom, zda jako malé dítě přemýšlel o svém talentu a tom, čeho chce dosáhnout:
 
"Nikdy jsem o tom skutečně nepřemýšlel. Jako malý jsem vědět, že chci ve svém životě udělat něco úžasného a pomáhat lidem, ale nikdy jsem jsem o tom jako malý skutečně nepřemýšlel. Prostě jsem zpíval a tančil a nechápal jsem, proč lidé aplaudují, tleskají a křičí. Vážně nevíte proč."

"Když máte jako dítě nějakou zvláštní schopnost, neuvědomujete si to, protože si myslíte, že stejný dar má každý. Nechápal jsem, proč tleskali, plakali nebo začínali křičet. Později mi lidé říkali: ´Víš, že máš zvláštní talent?´. Ale vy víte, že ten talent není z vás... je shora. Takže jsem byl vždy skromný, když za mnou přišli lidé s oceněními nebo mi pochlebovali."
 
Michael Jackson

 

"Problém dětských hvězd tkví v tom, že vás (lidé) nechtějí nechat vyrůst (dospět)."

Michael Jackson

 

Komentáře: Zázračné dítě

Datum: 30.06.2016

Vložil: Anonym

Titulek: Smekam

Já Michala Jacksona zbožňuji. Dříve jsem hudbu neposlouchala (říkala jsem si stráta času...), ale pak jsem slyšela v televizi Michala a do hudby jsem se okamžitě zamilovala. Je až neuvěřitelné co všechno jediný člověk dokázal.

Přidat nový příspěvek