Těžké dětství

 

"Pokud... a může to být i ve filmu nebo v obchoďáku... slyším někoho křičet na dítě, složím se a rozpláču se, protože se mi vybaví, jak se se mnou zacházelo. V ten okamžik se zhoutím, klepu se a pláču. Nezvládám to. Je to tak těžké.

Do dneška se svého otce bojím. Otec vešel do pokoje... a Bůh ví, že říkám pravdu... omdléval jsem v jeho přítomnosti. Jednou jsem omdlel, abych byl upřímný. Pozvracel jsem se v jeho přítomnosti, protože, když vejde s tou svou aurou do pokoje, začne mě bolet žaludek a vím, že jsem v maléru.

Teď je jiný. Časy se změnily a vidí svá vnoučata a chce být lepším otcem. Je to skoro jako loď, která ztratila svůj kurs a je tak těžké přijmout toho člověka, který je jiný než ten, co mě vychoval. Kéž by mu to došlo dříve.

Nemůžu se na něj dívat jako na nového člověka. Jsem před ním jako andílek, úplně vyděšený. Jednou se mě zeptal: ´Proč se mě bojíš?´ Nemohl jsem odpovědět, ale říkal jsem si: ´Víš, co jsi udělal?´

 (vzlyká) ´Víš, co jsi mi udělal?´

Byl hrubý. To jak tě mlátil bylo tak silný, víš? Nejdřív tě donutil se svléknout donaha, pak tě namazal olejem. Byl to celý rituál. Naolejuje tě, takže když tě zasáhne konec šňůry od žehličky (imituje ten zvuk)... víš... je to jako by jsi umíral a máš rány po celém obličeji, na zádech... všude. A vždycky jsem slyšel mámu, jak křičí: ´Joe, zabiješ ho, zabiješ ho, ne!´ A já jsem se jen vzdal, to je vše, co jsem mohl udělat.

Nenáviděl jsem ho za to, nenáviděl. My všichni. Dnes ho miluji, ale byl složitý, byl tak hrubý. Doufal jsem, že můžu dostat lásku od jiných lidí, protože jsem ji hrozně potřeboval, víš? Potřebuješ lásku, potřebuješ lásku. Je to ta nejdůležitější věc.

Proto je mi tak hrozně líto těch děti, co sedí v sirotčincích a nemocnicích a jsou úplně sami a oni je přivážou k postelím, protože nemají dostatek personálu. Řekl jsem: ´Zbláznili jste se?´ a šel jsem ke každé posteli a odvazoval je, vysvobozoval. Říkám: ´Takhle se k dětem nechovejte, nepřivazujte je´. Nebo v některých zemích je přivážou na řetěz ke zdi, třeba v Rumunsku. A nechají je spát ve vlastních výkalech a moči."

Michael Jackson

 

"...Nikdy jsem neměl dětství. Když mají (děti) bolesti, cítím jejich bolest. A když jsou zoufalé, cítím jejich beznaděj. Mám velké obavy ohledně situace a postavení našich dětí. Kdyby byl alespoň jeden den, kdy by mohly děti obnovit pouto se svými rodiči, udělalo by to obrovskou změnu..."

Michael Jackson, online audio chat (2001)
 

"Mám svého otce rád, ale neznám ho... Někdy se rozzlobím. Neznám ho tak, jak bych si ho přál znát. Moje matka je skvělá. Je pro mě dokonalá. Jen bych si přál pochopit svého otce."

"Nevím, zda jsem byl jeho zlaté dítě nebo co. Někdo to může nazvat přísnou disciplínou nebo tak nějak, ale byl velice přísný. Byl velice tvrdý. Už jen pohled tě vyděsil."

Michael Jackson v rozhovoru s Oprah, kdy se ho ptala na otce a proč ho bil (1993)

 

Oprah k tomu později dodává: "I když o tom mluvil, snažil se to zmírnit slovy: ´Prosím Josephe, nezlob se na mě.´ Takže samozřejmě víte, že si ten strach a bolest v sobě stále nosí. Podívejte se do jeho očí, když o svém otci začne mluvit. Jeho oči ucuknou."

 
Michael Jackson: "Byl jsem dítě, které živilo svou rodinu. Můj otec si vzal peníze, některé z nich mi dal stranou, ale hodně jich přišlo do celé rodiny. Pořád jsem pracoval."

Paul Theroux: "Takže jsi neměl dětství – přišel jsi o něj. Kdybys to měl udělat znovu, změnil bys to?"

Michael Jackson: "I když jsem přišel o hodně, nezměnil bych nic."

Paul Theroux: "Vzadu slyším tvé malé děti. Kdyby chtěly být umělci a vést takový život jako ty, co by jsi řekl?"

Michael Jackson: "Mohou dělat cokoliv chtějí. Kdyby to chtěly dělat, je to v pořádku."

Paul Theroux: "Jak odlišně od toho, jak jsi byl vychováván ty, budeš vychovávat je?"

Michael Jackson: "Více zábavy. Více lásky. Ne taková izolovanost."

Paul Theroux: "Elizabeth říká, že je pro ní bolestné ohlížet se ve svém životě nazpět. Ty to shledáváš těžké?"

Michael Jackson: "Ne, ne, když se to týká přehledu života spíše než nějakého jednotlivého momentu."

Paul Theroux: (Tato nepřímost a jakási knižní forma výrazu pro mě byla překvapením – další překvapení Michaela Jacksona. Zastavil mě také s výrazy ´opojený´a ´zenit (vrchol) vesmíru´. Řekl jsem: "Nejsem si jisý, co myslíš ´přehledem´."

Michael Jackson: "Jako dětství. Mohu se na něj podívat. Oblouk mého dětství."

Paul Theroux: "Ale ve tvém dětství je nějaká chvíle, kdy se cítíš mimořádně zranitelný. Cítíš to? Elizabeth řekla, že se cítila, že jí vlastnilo studio."

Michael Jackson: "Někdy opravdu pozdě v noci jsme museli jít ven – mohli být tři hodiny ráno – abychom udělali vystoupení. Můj otec nás nutil. Museli jsme vstát. Bylo mi sedm nebo osm. Bývali to kluby nebo soukromé párty u lidí doma. Museli jsme vystupovat. Spal jsem a slyšel jsem svého otce: ´Vstávejte! Bude vystoupení!´ "

Paul Theroux: "Ale když jsi byl na pódiu, necítil jsi vzrušení?"

Michael Jackson: "Ano. Miloval jsem být na pódiu. Miloval jsem vystoupení."

Paul Theroux: "Co druhá strana byznysu – když někdo přišel po vystoupení, cítil jsi se nepříjemně?"

Michael Jackson: "Neměl jsem to rád. Nikdy jsem neměl rád lidský kontakt. Až do dnešního dne nenávidím setkávat se po vystoupení s lidmi. Jsem plachý. Nevím, co říct."

 

Rabín Schmuley: "Kolik ti bylo, když sis uvědomil: ´Proboha, ztratil jsem dětství.´?

Michael Jackson: "Ano, pamatuji si to zřetelně... je to jako být na atrakci, ze které nemůžete vylézt a říkáte si: ´Proboha, co jsem to udělal?´ Jste zavazáni a nemůžete se dostat pryč. Udeřilo mě to ještě než jsem byl teenager. Tak moc jsem si chtěl hrát v parku přes ulici, protože děti si tam hrály baseball a fotbal a ja jsem musel nahrávat. Viděl jsem ten park přimo naproti, ale musel jsem do vedlejší budovy pracovat pozdě do noci na albu. Seděl jsem tam, slzy mi tekly po tváři a říkal jsem si: ´Jsem v pasti a musím tohle dělat do konce života, protože mám smlouvu (s nahrávací společností)´, ale chtěl sem tam jít tak hrozně moc, že mě to zabíjelo. Alespoň si udělat kamarády a řict: ´Ahoj´. Chodíval jsem po ulici a hledal někoho, s kým bych mohl mluvit. Říkal jsem ti to."

Rabín Schmuley: "Kolik ti bylo?"

Michael Jackson: "Bylo to v době Thrilleru."

Rabín Schmuley: "Takže jsi byl největší hvězda na celém světě a..."

Michael Jackson: "Hledal jsem lidi, se kterýma bych mohl mluvit. Byl jsem tak osamnělý, že jsem plakal nahoře ve svém pokoji. Říkal jsem si: ´To stačí, jdu ven´ a šel se procházet po ulici a opravdu si pamatuji, jak jsem se ptal lidí, jestli budou mí kamarádi."

Rabín Schmuley: "Pravděpodobně byli šokovaní."

Michael Jackson: "Oni říkali: ´Ty, jako Michael Jackson? A já: ´Oh bože, chtějí být mí přatelé, protože jsem Michael Jackson? Nebo kvůli tomu jaký jsem?´ Jen jsem si chtěl s někým povídat."

Rabín Schmuley: "A našel jsi je?"

Michael Jackson: "Ano, šel jsem do parku a tam si hrály děti na houpačkách."

Rabín Schmuley: "Takže tehdy ses rozhodl, že děti jsou odpověď. Oni jsou jediní, kdo se k tobě chovají jako k člověku?"

Michael Jackson: "Ano, to je pravda."

Rabín Schmuley: "Takže to je věk, kdy tě to udeřilo, řekl sis: ´O bože, ztratil jsem dětství, protože to (děti) jsou jediní lidé, se kterými se mohu ztotožnit."

Michael Jackson: "Hrozně jsem tím trpěl. Věděl jsem, že je tou dobou se mnou něco špatné, ale potřeboval jsem někoho... to je pravděpodobně důvod, proč jsem měl doma ty figuríny. Řekl bych, že proto, protoze jsem cítil, že potřebuju lidi, někoho, neměl jsem... Byl jsem moc stydlivý na to, abych byl ve společnosti opravdových lidi. Nebylo to takové, jako když stará paní mluvi ke svým rostlinám. Ale vždycky jsem myslel, že jsem chtěl něco, abych se cítil, že mám společnost. Vždycky jsem si říkal: ´Proč je mám?´ Jsou jako skutečné děti a lidé a cítím se potom jako v lidské společnosti."

Rabín Schmuley: "Proč jsi se tak styděl mluvit se skutečnými lidmi? Protože jsi se naučil jen vystupovat a neměl jsi příležitost si jen tak vyrazit?"

Michael Jackson: "Tak je to, nebyl žádný čas jen tak si vyjít ven."

Rabín Schmuley: "Pořád se cítíš osamnělý?"

Michael Jackson: "Zdaleka ne tak jako dříve, ne."

   

"Když mi bylo 8 let, trávil jsem život po nočních klubech – viděl jsem ženy svlékat své oblečení, bitky, viděl jsem, jak se dospělí chovali jako prasata. Proto si to teď vynahrazuji. Když přijdete ke mně domů, uvidíte kolotoče, kino a zvířata."

 

Michael Jackson, 2002

 

Viděl jsi mé dětství?

Hledám svět, ze kterého pocházím

Hledal jsem okolo sebe

Ve ztrátách a nálezech mého srdce...

 

Nikdo mi nerozumí

Dívají se na to jako na podivné výstřednosti...

Protože si stále dělám ze svého okolí srandu

Ale tak mě omluvte...

 

Lidé říkají, že nejsem v pořádku

Protože miluji tak základní věci...

Je to můj osud vynahradit si dětství

Které jsem nikdy nepoznal...
 

Viděli jste mé dětství?

Hledám ta kouzla z mého mládí

Jako jsou piráti a dobrodružné sny

O dobývání a králích na trůně...

 

Předtím, nežli mě odsoudíte,

Snažte se mě opravdu milovat

Podívejte se do svého srdce

A pak se zeptejte

Viděli jste mé dětství?
 

Předtím, nežli mě odsoudíte,

Snažte se mě opravdu milovat.

 

Michael Jackson v písni Childhood

 

 

 

 

Komentáře: Těžké dětství

Datum: 03.01.2016

Vložil: Vladan

Titulek: Jackson

Viděl jsi mé dětství?
Hledám svět, ze kterého pocházím
Hledal jsem okolo sebe
Ve ztrátách a nálezech mého srdce...

Nikdo mi nerozumí
Dívají se na to jako na podivné výstřednosti...
Protože si stále dělám ze svého okolí srandu
Ale tak mě omluvte...

Lidé říkají, že nejsem v pořádku
Protože miluji tak základní věci...
Je to můj osud vynahradit si dětství
Které jsem nikdy nepoznal...

Viděli jste mé dětství?
Hledám ta kouzla z mého mládí
Jako jsou piráti a dobrodružné sny
O dobývání a králích na trůně...

Předtím, nežli mě odsoudíte,
Snažte se mě opravdu milovat
Podívejte se do svého srdce
A pak se zeptejte
Viděli jste mé dětství?

Předtím, nežli mě odsoudíte,
Snažte se mě opravdu milovat.

Datum: 03.01.2016

Vložil: Jarda

Titulek: Michael Jackson

Už mě to tu nebaví,
samé holky,
já ho taky rád poslouchám a baví mě.

Datum: 03.01.2016

Vložil: Barbora

Titulek: Michael Jackson

Mám ho ráda,
vím, že to měl těžké,
chtěla bych,
aby žil.

Datum: 03.01.2016

Vložil: Aneta

Titulek: MJ

Jo je to dobrý zpěvák, mám ho ráda, ikdyž už nežije.

Datum: 20.07.2015

Vložil: Magdalena

Titulek: dětství

Moji rodice se tehdy rozvedli a prome jako by zcernal celý svět. Když jsme vždycky slavily nakou oslavu ja jsem jen sedela a nemohla jsem se bavit s ostatnimy. Vzdycky po roce jsem se divala na spolecne fotky s rodinou jak se jeste rodice meli radi a brecela jsem u toho. Zila jsem s matkou a s tatou jsem se vydala za dva dny ale chtela jsem s nim byt porad.Ale priznam ze moji rodice se nikdy nemeli radi porad se hadali jeste kdyz jsem nebyla na svete a moji sestre bylo asi devet zazivala hrozne chvile porad v noci brecela a kdyz uz toho mel tata dost osprchoval ji studenou vodou aby se sklidnila ale samozdrejme to nemyslel vazne ! dokonce jsem zaslechla od babicky ze se i bili ale to uz nebudu rozebirat ! No a vysledek tata odjel do cech s tama taky pochazi a vydala jsem se s nim jednou za rok. No a samozdrejme si nasel i milenku no a timhle moje tezke detstvi konci

Datum: 21.07.2015

Vložil: Magdalena

Titulek: dětství

vsechno co jsem napsala byla lez muj tatinek je nejlepsi otec na svete a mam ho rada

Datum: 24.07.2015

Vložil: Magdalena

Titulek: Re: dětství

Plese clean my . Magdalena - Please - please !

Datum: 18.07.2013

Vložil: Monika

Titulek: Detstvo

Som tiež veľmi hamblivá. Odjakživa som vyrastala v spoločnosti dospelých a vo svete profesionality a keď som bola v spoločnosti detí bolo to super i keď to bolo iba pár krát do týždňa v hudobno-tanečných štúdiach. Kým som sa nedostala do veku 10 rokov a dozvedela že ma za chrbtom ohováraju kvoli tomu že mi vždy dávali sóla v tanci, speve a vo všetkom uprednostňovali i keď som to nechcela. Bolo to tak zlé že som z toho kolektívu odišla. pred rokom. (mám 15) Mám asi 2 kamarátky s ktorími sa občas stretávam a sestru. Toť môj život. Otec hm...nejako som ho nepochopila a mamina je lepšia ale tá má zase zdržiava. Žiadny spev tanec pri nej nieje možný a to je to čo ma naozaj baví. Keď sa pozriem na detstvo spomeniem si iba na vystúpenia, nácviky a teraz je to všetko preč. Už len rok a idem na novú školu. Snáď sa to zlepší....

Datum: 09.08.2017

Vložil: Katka Najbrtová

Titulek: Re: Detstvo

Já mám furt ráda Michaela Jacksona i když mel těžké dětství já bych mu to klidně nahradila a škoda že to není můj Bracha kdyby byl tak si budu sním hrát furt to věřte

Datum: 02.04.2012

Vložil: erik

Titulek: detstvi

taky si nekdy pripadam jako bych byl sam.chci spivat a tancovat ale nikdo mi neveri jenom me odsuzuji.

Přidat nový příspěvek