Madonna o Michaelovi

"Michael Jackson se narodil v srpnu 1958. Já taky. Michael Jackson vyrostl na předměstí. Já taky. Michael Jackson měl 8 sourozenců. Já taky. Michael Jackson měl 6 let, když se stal superstar a byl možná tím benjamínkem, kterého svět miloval. Mě bylo 6, když mi zemřela matka. Ale on na tom byl hůře. Já nikdy neměla matku, on nikdy neměl dětství. A když něco nemáte, začnete se tím hodně zaobírat. Strávila jsem své dětství hledáním matky a někdy jsem byla i úspěšná. Ale jak znovu vytvoříte své dětství, když žijete ve sklenici a jste sledováni celým světem po celý svůj život?

Michael Jackson byl bez debaty jeden z největších talentů, které svět kdy poznal. Když zpíval píseň jako osmiletý, cítili jste, jak zkušeně zpíval o všech těch emocích, které nemohl znát. A způsob, jakým se hýbal - elegance Freda Astaira a síla Muhammada Aliho. Jeho hudba měla v sobě extra složku neuchopitelné magie, při které jste nejen chtěli tancovat, ale věřili jste, že můžete létat, že můžete dosáhnout všeho a být kýmkoliv chcete. Protože tohle je to, co dělají hrdinové. A Michael Jackson byl hrdina. Vystupoval na stadiónech po celém světě, prodal stovky miliónů alb, obědval s premiéry a prezidenty. Dívky se do něj zamilovali. Chlapci se do něj zamilovali. Všichni chtěli tancovat jako on. Zdál se nadpozemský, ale byl také lidská bytost. Jako mnoho umělců, byl ostýchavý a nejistý.

Nemohu říci, že jsme byli skvělými přáteli, ale v roce 1991 jsem se rozhodla, že ho chci poznat lépe. Pozvala jsem ho na večeři. Řekla jsem mu: "Michaeli,  postarám se o to. Budu řídit. Jen ty a já." On souhlasil a ukázal se u mého domu bez ochranky. Jeli jsme do restaurace v mém autě. Byla tma a on měl pořád nasazené své sluneční brýle. Řekla jsem: "Michaeli, sundej si ty brýle, mám pocit, jako bych mluvila s limuzínou. Mohla bych vidět tvé oči?" On se na chvíli zastavil a pak si brýle sundal a vyhodil je okýnkem ven. Podíval se na mě, zamrkal, usmál se a řekl: "Teď už mě vidíš? Je to lepší?" V té chvíli jsem viděla jeho zranitelnost i jeho šarm. Po zbytek večeře jsem se ho snažila nutit jíst hranolky, pír víno, dát si dezert a mluvit sprostě. Věci, které si nikdy nedovolil. Později jsme šli ke mě koukat na filmy. Seděli jsme na gauči jako dvě děti a někdy uprostřed filmu mě vzal za ruku. Cítila jsem, že spíš než romantiku hledá opravdového přítele a ráda jsem mu vyhověla. A v tu chvíli se necítil jako superstar, ale byl lidská bytost.

Vyšli jsme si ještě několikrát a pak jsme se nějak ztratili z dohledu. Pak začal ten hon na čarodějnice. Jeden negativní článek za druhým vycházel o Michaelovi. Cítila jsem jeho bolest. Vím jaké to je chodit po ulici a cítit se, jako by se ke mě celý svět otočil zády. Vím, jaké to je cítit se bezmocná a neschopná se bránit, protože ten křik lynčujícího davu je tak silný, že jste přesvědčeni, že váš hlas by nikdo neslyšel. Ale já měla děctví a bylo mi dovoleno dělat chyby a najít si svou vlastní cestu.

Když jsem poprvé slyšela, že Michael zemřel, byla jsem v Londýně. Pár dnů před mým turné, které jsem měla začít v aréně, ve které mě měl vystřídat Michael. Jediné, na co jsem v tom momentu mohla myslet, bylo, že jsem ho opustila. Že jsme ho všichni opustili. Že jsme dovolili, aby toto úžasné stvoření dobylo svět a pak jsme ho nechali padnout. Zatímco se snažil vytvořit rodinu a znovu obnovit svou kariéru, my ostatní jsme byli příliš zaneprázdněni souzením jeho činů. Většina z nás se k němu otočila zády. V zoufalém pokusu obnovit si paměť, jsem šla na internet a koukala na jeho klipy a vystoupení a myslela si: Můj bože, on byl tak unikátní, tak originální. A nikdo nikdy nebude takový jako on. Byl to král. Ale byla to také lidská bytost. A my všichni jsme lidské bytosti a někdy musíme něco ztratit, abychom si uvědomili, že jsme to měli.

Abych skončila něčím pozitivním, mí synové, 9letý a 4letý, jsou posedlí Michaelem Jacksonem. V mém domě se jen chytá za rozkrok a moonwalkuje. Vypadá to, jako by nová generace znovu objevovala jeho génia a přiváděla ho znovu k životu. Doufám, že kdekoliv teď Michael je, kouká se na nás usmívá se. Ano, Michael Jackson byl lidská bytost, ale byl to král. Ať žije král!" 

 

Madonna, září 2009, MTV VMA

 

(Překlad: ??)